Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Obstrukce ve sněmovně? Vláda si za ně může sama

Vládní koalice sklízí v podobě sněmovních obstrukcí plody vlastního strachu řešit valorizaci důchodů před prezidentskými volbami.

Obstrukce ve sněmovně? Vláda si za ně může sama
Tomio Okamura | foto Profimedia.cz

Tomio Okamura je novým poslaneckým rekordmanem. Dokázal v dolní komoře parlamentu za řečnickým pultíkem hovořit sedm hodin a sedm minut, aby vládní koalici zabránil razantně snížit plánovanou valorizaci důchodů. Koaličním poslancům jsou samozřejmě tyto obstrukce proti srsti, což ale platilo i v době, kdy vládní zákonodárci byli v opozici a u vlády bylo hnutí ANO.

Je nepochybné, že se vládě změnu zákona, díky níž chce jen letos ušetřit na důchodech asi devatenáct miliard korun, podaří prosadit. Ale mohla se současným sněmovním tanečkům a nekonečnému jednání do pozdních nočních hodin vyhnout, kdyby nenechala projednávání tohoto bodu na poslední chvíli – tedy ve stavu legislativní nouze.

To, že se důchody budou muset v letošním roce opět výrazně valorizovat a že se tím zatne další sekera do státního rozpočtu, nevyplulo na povrch před týdnem nebo před čtrnácti dny. Už před několika měsíci bylo z ekonomických predikcí zřejmé, že se letos udrží inflace na poměrně vysoké úrovni, takže vláda bude muset znovu otevřít pokladničku a seniorům důchody zvýšit o nemalou sumu.

Jenže tu byly prezidentské volby a koalice pravděpodobně nechtěla dát opozičnímu ANO a jeho lídrovi Andeji Babišovi příležitost, aby nižší valorizaci využili v předvolební kampani. Jinak si ostatně lze těžko vysvětlit, proč se novela přílušného zákona projednává v legislativní nouzi – tedy nahonem, aby se všechno stihlo v povinných termínech.

Koalice tak sice nedala opozici klacek do ruky v prezidentské kampani, ale naběhla si s mimořádnou sněmovní schůzí, kde teď poslanci ANO a SPD využijí všechny možnosti, aby na sebe v rámci politického boje upozornili a vládní koalici její plány co nejvíce znepříjemnili.