Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Na jedné straně vládní úspory dosažené snížením mimořádné valorizace starobních penzí. Na straně druhé ale zvýšení dávky příspěvku na péči. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí by ročně přišel státní pokladnu na miliardy korun.
Příspěvek na péči je jednou z nejvýznamnějších sociálních dávek, kterou pobírá každý měsíc více než 360 tisíc občanů. Stát ji vyplácí nemocným a nemohoucím osobám odkázaným na pomoc druhých při zvládání základních každodenních úkonů, jako je oblékání, nakupování či hygiena. Příspěvek se vyplácí celkem ve čtyřech stupních dle míry takzvané závislosti. Stupeň první značí lehkou závislost na pomoci další osoby, čtvrtý stupeň úplnou závislost na pomoci další osoby.
Novela zákona, kterou nyní představilo ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), dávku upraví. Zvýší se příspěvek skupině lidí s nejnižší mírou závislosti z 880 korun na dva tisíce korun. A do zákona přibude vzorec, podle kterého bude vláda příspěvek ve všech čtyřech stupních povinně zvedat podle ekonomické situace.
Princip zvyšování dávky ministerstvo okopírovalo od toho, který se uplatňuje v případě starobních penzí. „Příspěvek se bude zvyšovat stejným způsobem a ve stejných termínech, jako se zvyšuje procentní výměra důchodu podle zákona o důchodovém pojištění. Navrhuje se tedy, aby částky příspěvku na péči zvyšovala vláda, a to povinně, dojde-li ke zvýšení důchodů. Příspěvek na péči by se zvýšil o tolik procent, kolik činilo zvýšení procentní výměry důchodu,“ píše se v důvodové zprávě zákona.
Poměrně překvapivě se ministr Jurečka rozhodl změnit rovněž výši dávky u nejnižšího stupně závislosti, tedy toho prvního. Pokud by byl zákon přijat, vzrostl by příspěvek z 880 korun na rovné dva tisíce korun měsíčně. Příspěvek v tomto stupni slouží jako kompenzace méně závažných omezení z důvodu zdravotního stavu. Podle posledních dostupných statistik ministerstva příspěvek v prvním stupni pobíralo na konci roku 2021 takřka 85 tisíc lidí.
Problematické mohou být náklady, které změny přinesou. Ačkoli vláda Petra Fialy (ODS) slibovala významné úspory a již zmiňované snahy o úpravu předpokládané valorizace starobních penzí tomu odpovídají, změny v příspěvku na péči jdou úplně opačným směrem. Jen samotné zvýšení částky příspěvku na péči u osob starších osmnácti let v prvním stupni závislosti bude stát zhruba 1,16 miliardy korun ročně. V případě valorizačního vzorce, a tedy navyšování příspěvku ve všech stupních, již můžeme jen odhadovat, protože nevíme, jaký bude vývoj ekonomiky.
„Konkrétní dopady vyplývající ze zavedení valorizačního mechanismu nelze vyčíslit – lze je ilustrovat na příkladech dvou poměrně reálných zvýšení na hladině 10 procent a 15 procent. Zvýšení částek příspěvku na péči o 10 procent by znamenalo dopad cca 3,27 miliardy korun ročně a zvýšení o 15 procent by znamenalo dopad cca 4,9 miliardy korun ročně,“ uvádí důvodová zpráva.
Celkový souhrn dopadů na státní rozpočet pro období let 2022 až 2026 je ministerskými analytiky odhadován zhruba na 22 miliard korun. To jsou však pouze peníze nad rámec dnešního stavu. I tak výdaje na tuto dávku každým rokem stoupají. V roce 2021 na ni stát vynaložil 32 miliard korun, v roce 2022 již 36 miliard korun.
Podle Vojtěcha Krebse, profesora sociální politiky z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, sice budou změny stát nemalé finanční prostředky, ale jdou správným směrem. „Neustále řešíme důchody, kde na ně vzít, jak budou vysoké. Ale oblast sociálních služeb je daleko palčivější a rozsáhlejší – netýká se pouze seniorů, ale rovněž lidí s různými handicapy, po úrazech, se závažnými onemocněními a podobně. Tito lidé budou mít konečně díky zákonné valorizaci alespoň nějakou jistotu – tedy že příspěvek na péči poroste s ohledem na ekonomickou situaci,“ hodnotí Krebs novelu v aktuálním vydání týdeníku Hrot. Logické je podle něj i navýšení příspěvku v nejnižším stupni závislosti, jehož výše se neměnila od roku 2011.
Zákon přináší i další změny. Větší pravomoci dostane inspekce, která nově bude moci kontrolovat, zda je příspěvek využíván v souladu se svým účelem. Větší důraz má být kladen na rozvoj služeb poskytovaných v přirozeném domácím prostředí klienta, pobytové sociální služby mají být jen poslední možnou variantou. Lidé, kteří pečují o svého rodinného příslušníka, budou nově mít nárok na nácvik dovedností pro zvládání péče. Změny čekají i financování v případě dotací pro kraje.
Účinnost novely je zatím naplánována na červenec letošního roku. Podle prvních reakcí politiků by zákon nemusel mít se schvalováním velké problémy, vstřícně se k němu totiž stavějí i zástupci opozičních stran.
