Obrat v Bruselu: Evropské kohezní fondy by mohly financovat i zbrojení
Až třetina společného rozpočtu Evropské unie pro roky 2021 až 2027 by se nově mohla použít na financování evropského zbrojního průmyslu a vojenské mobility.
redaktor
Evropská reakce na změnu v čele Spojených států na sebe nenechala dlouho čekat. Donald Trump sice nastoupí do úřadu až 20. ledna, už nyní se ale prakticky všechny kontinenty světa připravují na změnu americké hospodářské politiky. Pro Evropskou unii to znamená kromě vyjednávání o obchodní výměně a clech mezi Unií a Amerikou i změnu přístupu k vlastní obraně.
Podle britského listu Financial Times v Bruselu roste podpora k dosud bezprecedentní politice. Členské státy sedmadvacítky by totiž mohly začít využívat kohezní fondy, které byly původně určeny k vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi jednotlivými evropskými regiony, k financování bezpečnosti a obrany.
Fakticky by se mohly desítky miliard eur použít na financování vojenské mobility, tedy modernizace dopravní infrastruktury napříč starým kontinentem. Peníze z evropských fondů by mohly být využity i pro výrobu munice v ekonomicky slabších regionech.
Celkově kohezní fondy disponují až třetinou evropských peněz pro rozpočtové období 2021 až 2027. Jde o 392 miliard eur. Z tohoto objemu bylo dosud vyčerpáno pouze pět procent. Mezi největší příjemce patří Polsko, Itálie nebo Španělsko.
Prostředky by mohly směřovat i do produktů dvojího užití, jež se mohou využívat pro civilní i vojenské účely. Typickým sektorem je výroba dronů nebo čipů. Větší flexibilita pro utrácení peněz z kohezních fondů má být oznámena v příštích týdnech. Mluvčí Evropské komise potvrdil, že tyto fondy se mohou využít i pro rozvoj obranného průmyslu v dotčených regionech, pokud přispějí k „celkové misi posílení regionálního rozvoje“.
Změnu vítají zejména členské země na východě EU. „Musíme investovat do projektů vojenské mobility, které jsou nákladné. Jsou důležité nejen pro jednu zemi, ale i pro celý region,“ zdůraznila litevská ministryně financí Gintarė Skaistėová.
Nové zacílení evropské politiky může být vítaným argumentem evropských zemí, které jsou zároveň členy Severoatlantické aliance. Další desítky miliard eur směřující na obranu Evropy určitě uvítá nový šéf Bílého domu Donald Trump.
Jeden z největších amerických spojenců v rámci EU – Polsko – už nyní vyvíjí tlak na Evropskou komisi, aby Brusel utrácel mnohem větší část svého rozpočtu na evropskou obranu. Varšava je už nyní premiantem i v rámci NATO, obranný rozpočet tvoří 4,1 polského HDP a pro příští rok by to mělo být 4,7 procenta.
Přesměrování části kohezních fondů na obranné a vojenské projekty má podporu také u čistých plátců do evropského rozpočtu, Německa, Nizozemska a Švédska. Vlády těchto zemí nechtějí vydávat společné eurobondy, kterými by se platila obnova vojenských svalů Evropy z doby studené války.
Změna přístupu naznačuje, že pro další unijní rozpočet po roce 2028 by na obranu mohlo jít řádově více peněz. Bývalý finský prezident Sauli Niinistö nedávno navrhl, že na obranu má být vyčleněna pětina evropského rozpočtu. Tento názor podporují i pobaltské země.