Jednou z klíčových změn je úprava srážek z příjmů dlužníků, kteří mají čtyři a více exekucí. Ačkoli se srážka nyní počítá z vyššího příjmu, Mlynarčík považuje tuto změnu za převážně administrativní krok, který pro věřitele nepřináší zásadní přínos.

„Z naší praxe vidíme dvě hlavní příčiny, proč mají věřitelé malou šanci získat své pohledávky zpět,“ uvedl pro tisk Mlynarčík. „První je nastavení vysoké nezabavitelné částky z čistého příjmu. Druhou jsou vícečetné exekuce, kdy dlužníci často čelí přednostním exekucím, a na nepřednostní pohledávky tak nezbývá.“

Nezabavitelná částka, která u nepřednostní pohledávky činí 80 % průměrného čistého příjmu, byla za posledních pět let upravena více než desetkrát. Mlynarčík argumentuje, že s ústupem mimořádných okolností, jako byla pandemie COVID-19 a energetická krize, je čas znovu posoudit výši této částky.

Exekutorská komora varuje, že současný trend může vést k přenášení nákladů spojených s oddlužením na daňové poplatníky. Mezi věřitele patří nejen soukromé subjekty, ale i státní a veřejné instituce, jako je správa sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny.

Mlynarčík také poukazuje na rostoucí vliv neziskového sektoru, který hájí zájmy dlužníků. Podle něj často překračuje sociální rozměr svých služeb a stává se silnou lobbistickou skupinou. Kritizuje, že tento sektor nepřistupuje k situaci z komplexního pohledu společenské zodpovědnosti a nevyhodnocuje dopady svých kroků na státní rozpočet.

Tento vývoj podle Exekutorské komory může vést k posilování pozice „chronických“ dlužníků, zatěžování státního rozpočtu a v konečném důsledku k přenášení dluhů na všechny občany.