Newyorská guvernérka Kathy Hochulová zastavila plán na zpoplatnění vjezdu do centra Manhattanu, jenž by většinu řidičů stál 15 dolarů . První systém takového dopravního zpoplatnění v USA se měl dočkat spuštění již na konci června. 

Oznámení z Albany, sídla guvernérského úřadu, tak zasadilo překvapivou ránu programu, jenž měl po letech příprav přinést miliardy dolarů newyorskému metru a příměstských železnic, snížit objem emisí v ulicích podnikatelského centra New Yorku a ulevit jeho chronickým dopravním zácpám. V předem nahraném videoprohlášení Hochulová z vládnoucí Demokratické strany uvedla, že dospěla k „obtížnému rozhodnutí, že zavedení plánovaného systému dopravního zpoplatnění by v tuto chvíli znamenalo podstoupit riziko příliš mnoha nezamýšlených důsledků“. 

„Příliš velké riziko“ 

Jako bezprostřední důvod pro pozastavení programu na neurčito uvedla zatím příliš pomalé ekonomické oživení New Yorku po koronavirové pandemii – pro obyvatele by to podle ní byla příliš velká finanční zátěž. Jako většina obyvatel této planety se i Newyorčané potýkají s nepěknou inflací. 

„Poplatek 15 dolarů se někomu, kdo na to má, nemusí zdát jako velká částka, ale těžce pracujícím domácnostem nebo domácnostem střední třídy může nadělat pořádný vítr v rozpočtu. Poplatek by tak tlačil ke zdi právě ty lidi, kteří toto město živí,“ uvedla guvernérka.

Program měl začít platit 30. června, pět let poté, co jej podepsal tehdejší guvernér Andrew Cuomo, a více než deset let poté, co spatřil světlo světa jeho první konkrétní návrh. Jako každý takový plán rychle našel mnoho příznivců i odpůrců. Jednoduše řečeno proti sobě poštval řidiče a ty, kteří používají městskou hromadnou dopravu. 

Zastavení je tím překvapivější, že nedávno patřila Hochulová k nejzarytějším zastáncům plánu. Před dvěma týdny popisovala jeho „transformační“ dopad na klima a městskou dopravu. Její náhlý obrat proto vyvolal v newyorských politických kruzích šok. Kate Slevinová, výkonná viceprezidentka neziskové organizace Regional Plan Association, označila tento krok za „naprostou zradu obyvatel New Yorku a našeho klimatu“. 

Daniel Deyl

V hlavní roli volby 

Co je důležitější, tah guvernérky Hochulové nastolil otázku, jak stát zaplatí velmi potřebnou modernizaci dopravy; tu měly financovat právě výnosy z mýtného. Existuje přitom obava - či podezření -, že pravý důvod pro zastavení systému vybírání poplatků není starost o kapsy Newyorčanů, nýbrž politikaření. 

S blížícím se datem zahájení plánu se proti němu stále častěji ozývali lidé dojíždějíc z předměstských oblastí. Hochulová, která pomáhá vést úsilí demokratů o znovuzískání newyorských křesel v Kongresu, svou politickou strategii do značné míry zaměřila na řešení problémů právě takových voličů z předměstí. 

Americký poslanec Pat Ryan, demokrat, který zastupuje obvod Hudson Valley severně od města, se pochlubil svou rolí při zmaření plánu. Ve svém prohlášení uvedl, že je „hrdý na to, že můžeme říci, že jsme zastavili zpoplatnění v jeho počátcích“. Rozhodnutí oslavovali i další odpůrci plánu. K nim patřili odboráři zastupující učitele a policisty, řidiče kamionů a některé státní úředníky v sousedních státech New Jersey a Connecticut. 

Plán předpokládal, že lidé jezdící osobními vozidly na Manhattan pod 60. ulicí – tedy zhruba v oblasti jižně od Central Parku – budou platit nejméně 15 dolarů, přičemž větší vozidla by platila více. Tyto platby by se přidaly k již tak vysokým poplatkům za vjezd na Manhattan přes mosty a tunely; ty činí sedmnáct dolarů ve dne a třináct dolarů v noci. (Těmto poplatkům se sice říká mýtné, ale protože se účtují pouze při cestě na Manhattan, nikoli zpět, jde i zde de facto o zpoplatnění podobného typu, jaký nyní Hochulová zatrhla.) 

Kdo to zaplatí? 

Jiný problém, jejž guvernérčino rozhodnutí přineslo, je praktického rázu. Metropolitní dopravní úřad, který by na program dohlížel, již v ulicích Manhattanu dokončil instalace většiny kamer, senzorů, čteček registračních značek a dalších zařízení potřebných k provozu systému. Uzavřel také smlouvy za více než 500 milionů dolarů se soukromými dodavateli za návrh a provoz celého systému. 

Úřad ani guvernérčina kancelář na otázky, zda se některé z těchto peněz někomu vrátí, pokud se plán neuskuteční, neodpověděly. „Veřejnost by se měla ptát, proč jsme utratili stovky milionů dolarů za zařízení, které tam bude jen tak ležet, a co to vypovídá o prioritách guvernérské kanceláře,“ řekla Rachael Faussová, politická poradkyně skupiny Reinvent Albany, která se zabývá dohledem nad tím, jestli politici vládnou slušně. 

Newyorský starosta Eric Adams, někdejší zastánce zpoplatnění dopravy v centru, v posledních měsících vyjádřil své vlastní výhrady a řekl, že podporuje rozhodnutí Hochulové program zastavit. „Pokud se podívá na to, jakými jinými způsoby to můžeme udělat a jak to můžeme udělat správně, jsem pro. Pro naše město je to velká změna a musí se to udělat správně,“ uvedl. 

Hochulová dodala, že je i nadále odhodlána financovat dopravní iniciativy státu. Neupřesnila však, odkud by se tyto peníze vzaly. Vypsání jakékoli další daně by vyžadovalo souhlas státního kongresu, který má tento týden ukončit své zasedání. 

Londýn, Stockholm, Singapur 

Odložení plánu bude vyžadovat souhlas správní rady MTA, jíž Hochulová předsedá. Někteří členové správní rady uvedli, že je guvernérka o svém rozhodnutí neinformovala, a vyjádřili skepsi ohledně dalšího financování jiných projektů, jako jsou modernizace signalizace a všeobecný upgrade newyorských železničních drah.

Zpoplatnění vjezdu do oblastí přetížených automobilovým provozem je po léta jedním z bodů, o něž se lidé ve velkoměstech přou. Jako první je v roce 2003 zavedl Londýn s relativním úspěchem: čtvrtina aut na 21 kilometrech čtverečních v centru města ubyla, což tamní hromadná doprava zvládla vstřebat.

Od té doby se různá opatření na omezení provozu ujala i jinde v Evropě, například ve Stockholmu, Oslu, Berlíně či belgickém Gentu. V Asii je dosud jediným průkopníkem zpoplatnění Singapur; v Americe podobný krok zvažuje i San Francisco.