Jednapadesátiletá učitelka z Londýna Kary je jednou z těch, kdo se bojí placení drahých účtů v době, kdy ceny energií v Evropě astronomicky rostou. Připojila se k tisícům dalších Britů a podepsala iniciativu Don’t Pay, jež chce veřejným nátlakem donutit politiky, aby s vysokými účty něco udělali. Od 1. října nátlaková skupina vyhrožuje britské vládě a energetickým firmám, že přestává platit účty za elektřinu a plyn. K manifestu se už přidalo přes 170 tisíc obyvatel Spojeného království.
Iniciativu podpořil rovněž třicetiletý IT odborník Lewis Ford z Hullu v severovýchodní Anglii. I když má dobře placenou práci, inflace a vysoké ceny nejen energií, ale i potravin jej nutí šetřit. Pro manželku a jeho dvě děti příjmy nestačí. Proto od října také nebude platit účty za energie.
„Je to jednoduché. Požadujeme snížení účtů za energie na dostupnou úroveň,“ hlásá manifest iniciativy. Cílem je, že do začátku října seženou milion zákazníků, kteří začnou bojkotovat současný systém. Protestují proti tomu, aby se ceny energií od října opět zvyšovaly.
V dubnu činil průměrný roční účet za plyn a elektřinu britské domácnosti dva tisíce liber (57 200 korun), loni v říjnu to ale bylo pouze 1400 liber (40 tisíc korun). Britové se obávají, že od října vláda opět zvedne cenový strop za prodej energií pro energetické firmy. Analytici předpokládají, že ceny mohou atakovat hranici 3600 liber (103 tisíc korun).
Velkým energetickým firmám rostou zisky
Kritici poukazují hlavně na to, že krize – jež je aktuálně způsobená panikou na trzích a politikou Kremlu – nahrává velkým energetickým společnostem, kterým rekordně rostou zisky. Britský kolos BP si ve druhém kvartálu tohoto roku polepšil na 6,9 miliardy liber (197 miliard korun), což je meziročně třikrát více.
Organizace Don’t Pay odhaduje, že do zimy si nebude moci dovolit platit za energie 6,3 milionu domácností a deset milionů domácností bude ve velkém finančním stresu, aby si mohly zatopit. Učitelka Kary pro web Euronews vyjádřila znechucení nad tím, že velké energetické a těžařské firmy bohatnou, zatímco obyčejní lidé se obávají, jak přečkají následující topnou sezonu. Podle ní nazrál čas na společenskou změnu.
Neplatičům nicméně hrozí, že je dodavatelé energií odpojí od dodávek plynu i elektřiny, pokud nebudou po několik měsíců platit účty. Učitelku Kary ani tato hrozba zatím netrápí, věří tomu, že se na ostrovech najde dostatek „slušných“ právníků, kteří lidem v problémech poradí. Zakladatelé iniciativy Don’t Pay UK jsou přesvědčeni, že milion neplatičů už donutí politiky i dodavatele energií, aby začali o cenách jednat.
Britská nevládní organizace National Energy Action (NEA), jež bojuje proti energetické chudobě, varovala, že miliony domácností nebudou moci řádně vytápět své domy a byty a lidem hrozí zdravotní komplikace a předčasná úmrtí.
Britské domácnosti jsou „energetickou drahotou“ zasaženy výrazněji než spotřebitelé v jiných evropských zemích, ceny elektřiny a plynu se tu zvyšují každé tři měsíce. Po zvýšení cen v říjnu hrozí, že k dalšímu zdražení dojde pro koncové odběratele od ledna.
Zastaralý bytový fond
V případě Spojeného království se upozorňuje i na to, že bytový fond je zastaralý a domy nejsou zateplené, takže spotřebovávají v topné sezoně velké množství energií. Studie neziskové organizace End Fuel Poverty Coalition, jež je podporována britskými odbory, uvedla, že v lednu nebude moci kvůli vysokým cenám dostatečně vytápět své obydlí 42 procent všech domácností.
Koalice vyzvala novou britskou premiérku Liz Trussovou, aby tento problém urychleně řešila a představila plán, jakým způsobem nejchudším domácnostem s vysokými cenami energií pomůže. Takzvanou palivovou chudobou jsou ohroženy rodiny, které vydají za teplo a elektřinu více než desetinu svého disponibilního příjmu.
„Hrozí rozsáhlá zdravotní krize, kdy si podchlazené a hladové děti nebudou moci hrát nebo dělat domácí úkoly. Starší lidé nebudou moci být propuštěni z nemocnic, protože jejich byty nebudou vhodné pro bydlení,“ nastínila apokalyptickou vizi zimních měsíců Ruth Londonová z End Fuel Poverty Coalition v prestižním ekonomickém deníku The Financial Times.
Občanská neposlušnost slavila v Británii úspěch na konci osmdesátých let, kdy osmnáct milionů Britů odmítlo platit novou daň „z hlavy“ na financování místních samospráv. Masové protesty přispěly v listopadu 1990 k odstoupení premiérky Margaret Thatcherové, její nástupce John Major daň zrušil a nahradil ji jinou.
