V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Vědkyně se ptají přímo dětí a zkoumají, jak prožívají čtení a samotné příběhy. A v čem všem se dospělí mýlí
Ať se zeptáte kohokoli, dozvíte se, že čtení je důležité, že číst se má a že dnešní děti nečtou. Vědecký tým Anežky Kuzmičové a Markéty Supa z Univerzity Karlovy nyní zkoumá, jak děti vlastně prožívají příběhy a co jim čtení, jako jedna z forem konzumace příběhů, dává.
„My dospěláci často řekneme, že děti nečtou, ale nikdo neřeší, co by je na tom čtení mohlo zajímat. My se proto ptáme přímo dětí a chceme zjistit, jak čtení funguje v jejich životě, co jim dává a nedává a co jim přináší další formy příběhů,“ popisuje Kuzmičová, proč čtení zkoumají v kontextu dalších aktivit, jako je dívání se, poslouchání, hraní si či tvoření. „Zaměřujeme se na dětské prožívání komplexně – jak děti o příbězích přemýšlí, zda si o tom pak chtějí povídat a sdílet prožitek.“
K tomu tým z Univerzity Karlovy vyvinul nový výzkumný přístup, kdy s dětmi vedou rozhovory „jejich jazykem“ za pomoci speciálních kartiček nebo třeba látkového panáka. V projektu zjišťují, jak děti čtení a příběhy prožívají pocitově i fyzicky, ale třeba i jaké polohy nejraději zaujímají nebo zda preferují čtení, poslech audioknihy či dívání se na film nebo seriál.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
