Vláda kvůli situaci na Moravě ve čtvrtek schválila nouzový stav. Moravské nemocnice jsou na hraně kapacity, část pacientů s covidem v těžkém stavu tak byla převezena do Prahy. Avšak i velká zdravotnická zařízení v metropoli již hlásí, že musí omezit odkladnou zdravotní péči. Zjednodušeně řečeno: komu nejde o život, ten si musí na ošetření počkat. Podle statistických údajů je sice kapacita lůžek zatím dostačující, podle ředitelů nemocnic to však o ničem nevypovídá. Problém je spíše v nedostatku personálu.
„Přes stovku zaměstnanců máme v izolaci kvůli covidu. Další pracovníci jsou na ošetřovačce, kdy se starají o nemocné děti. Část pracovníků čerpá dovolenou, část je v lázních. Bohužel, dostupnost péče je ovlivněna i těmito aspekty,“ říká Miloslav Ludvík, ředitel Fakultní nemocnice Motol. Podobné problémy hlásí i jinde. Omezit péči musela například i Fakultní nemocnice Brno a nedostatek lidí hlásí páteřní nemocnice prakticky ve všech krajích České republiky.
Chybějí lékaři, sestry, ale i podpůrný personál. „Lidé nám schází hlavně kvůli nemocným dětem, jejichž rodiče jsou proto doma na ošetřování,“ uvedl Jiří Řezníček, náměstek ředitele Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, jenž zastřešuje hned pět nemocnic.
Stovky zdravotníků nyní čerpají volno a využívají poukazy do lázní. Vouchery pro zdravotníky ve výši osm tisíc korun vznikly v rámci dotačního programu ministerstva zdravotnictví. Projekt měl za cíl podpořit jak zdravotníky českých nemocnic, kteří během pandemie pečovali o pacienty s onemocněním covid-19, tak tuzemské lázně, které z důvodu vládních restrikcí prodělaly nemalé finanční ztráty.
Problémem však je, že poukaz bylo nutné dle původního harmonogramu vyčerpat do konce letošního roku. Vláda totiž spoléhala na to, že k další vlně covidu již nedojde. Řada lékařů i sester si kvůli v létě zaplněným lázním zamluvila termíny pobytu až na podzim a zimu. Ačkoli stát na poslední chvíli platnost prodloužil, spousta zdravotníků raději termín dodržela. Teď v nemocnicích chybějí.
Podle tiskového mluvčího České lékařské komory Michala Sojky však nelze zdravotníkům čerpání dovolené a poukazů vyčítat. I oni si podle něj musí někdy odpočinout a na to, že personálně jsou na hraně, se stát měl prý připravovat už dlouho před covidem. „Všichni si mohou pamatovat na období ještě za vlády premiéra Bohuslava Sobotky, kdy jsme rozjeli kampaň Zdravotnictví volá o pomoc. Tehdy jsme hlasitě upozorňovali, že jsme personálně poddimenzováni. Že každá nepatrná změna může vést k omezení péče. Toto je výsledek. Na pandemii nebylo tuzemské zdravotnictví vůbec připravené, přitom být mohlo,“ říká Sojka.
Stát prý ale pro stabilizaci systému nic neudělal. „Pandemie problém nezpůsobila, ona ho jen umocnila. Plné nemocnice, přes stovku mrtvých denně, to je vizitka politiků,“ má jasno mluvčí lékařské komory.
Neochotu zdravotníků rušit dovolené či zotavovací pobyty v lázních podle Sojky umocňuje také společenské klima. „Spousta zdravotníků je už unavená, vyhořelá. Nejsme roboti. I nás se těžce psychicky dotýká, když nám na odděleních umírají i mladí lidé, třeba rodiče malých dětí. A na náměstích v takové krizi tisíce lidí protestují proti opatřením a očkování. Je to hodně demotivující,“ poznamenává Sojka.
Podle odhadů zdravotnických odborů v současnosti celorepublikově chybí takřka dva tisíce lékařů, sester a dalších zdravotníků.
