Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Německo ještě není na absolutní přechod na zelené zdroje energie ekonomicky ani technologicky připraveno a bez jádra se neobejde, tvrdí skupina německých vědců.
Dvacítka vysokoškolských profesorů zejména z technických a ekonomických oborů v takzvané Stuttgartské deklaraci vyzvala německou vládu, aby okamžitě zrušila původní plán přijatý po havárii v japonské Fukušimě, že do konce roku 2022 přestane čtvrtá největší ekonomika světa využívat pro výrobu elektřiny jaderné bloky.
Jádro má podle odborníků i nadále hrát svou roli v energetickém mixu osmdesátimilionové země, zajistit hospodářskou prosperitu a být jedním z pilířů ochrany klimatu. Ukončení provozu posledních tří jaderných reaktorů by totiž zvýšilo tlak na růst cen energií a ohrozilo německou konkurenceschopnost, namítají vědci.
Autoři deklarace usilují o to, aby ji přijal a zveřejnil petiční výbor německého parlamentu. Pokud deklaraci podpoří alespoň padesát tisíc obyvatel, mohli by vědci své argumenty přednést na půdě Spolkového sněmu. Připomíná se i to, že na jádro stále spoléhají Ukrajina i Japonsko, země, ve kterých došlo k největším jaderným haváriím v historii.
Veřejný tlak na pokračování jaderné energetiky v Německu silně rozděluje vládu. Poslanci Zelených deklaraci vůbec nechtěli komentovat, poslankyně sociální demokracie Nina Scheerová iniciativu kritizovala, jádro podle ní prodražuje výrobu elektřiny. Naopak je třeba posílit výstavbu nových obnovitelných zdrojů, odmítá argumenty vědců. Jaderné zdroje vnímá jako zastaralou technologii, od které je třeba dát ruce pryč.
Vědci poukazují na to, že celá myšlenka energetické transformace (Energiewende) je chybná, protože spoléhání na slunce, vítr a zemní plyn způsobí nedostatek energie v největší evropské ekonomice. Energetická síť není připravena na vysoký podíl obnovitelných zdrojů a chybí také dostatek úložišť energie.
Jediní, kteří ve vládě podporují jádro, jsou liberálové z FDP. Poslanec Michael Kruse iniciativu vědců ocenil s tím, že je třeba energetickou politiku v době růstu cen energií přehodnotit. Navíc reálně hrozí, že Rusko úplně zastaví dodávky zemního plynu do Evropy. Konečné stanovisko by německý parlament měl zaujmout v září, navrhl.
Štěpení atomů v energetice podporuje opoziční CDU i bavorská CSU. Generální tajemník Ekonomické rady CDU Wolfgang Steiger prohlásil, že německá společnost umožnila Zeleným a blízkým lobbistickým skupinám zakázat uvažovat o využívání jádra po roce 2022. Jedná se o dogma, jež je třeba zbořit.
Iniciátor deklarace André Thess, profesor pro skladování energie na Stuttgartské univerzitě, vysvětlil, že mezi vědci panuje konsenzus, že Německo nemůže v současné situaci ignorovat doporučení klimatického panelu OSN o tom, že také jaderná energie má přispívat k ochraně klimatu.
Na stranu jádra se přidávají i renomovaní němečtí novináři. Šéfredaktor vědecké redakce deníku Die Welt Axel Bojanowski napsal, že vědecká obec byla dosud v souvislosti s využitím jádra znevažována a kritizována. Jürgen Flauger z ekonomického deníku Handelsblatt míní, že by jaderné bloky mohly vyrábět elektřinu nejen tuto zimu, ale i příští. Vláda však musí okamžitě jednat a vzdát se ideologických předsudků.
Odpůrci provozu jaderných elektráren často připomínají argument, že je výroba elektřiny z jádra příliš drahá ve srovnání s ostatními zdroji. Nicméně v době, kdy cena elektřiny dosáhla na burze v Rotterdamu historického maxima a vyšplhala se na více než 200 eur za megawatthodinu, by mohlo jít o dobrý byznys. I když budou muset energetické firmy prodloužit smlouvy personálu (celkem se jedná o 1550 lidí) a upravit údržbu reaktorů.
Je ale potřeba, aby politické rozhodnutí padlo co nejdříve, řekl energetický expert Jens Burchardt z Boston Consulting Group. Nicméně ani prodloužení jejich provozu výrazně nesníží spotřebu zemního plynu, o který se nyní vede spor a který se během zimních měsíců používá hlavně v teplárenství.
