Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Německá vláda chystá masivní podporu malých a středních podniků. Utáhne to státní rozpočet?
Jen za březen přišly německé malé a střední firmy kvůli propadu tržeb o 75 miliard eur (dva biliony korun). I proto německý ministr pro ekonomiku Peter Altmaier z CDU navrhuje, aby podnikatelé dostávali podporu až do konce tohoto roku, aby se z krize způsobené znehybněním ekonomiky kvůli covidu-19 vzpamatovali a firmy přežily.
Nárok na 50 tisíc eur měsíčně by měly mít firmy do 249 zaměstnanců od června do prosince. Do srpna by toto záchranné finanční lano stát přišlo na 25 miliard eur (683 miliard korun). Podmínkou ale je, že podniky prokáží propad tržeb v dubnu a květnu alespoň o 60 procent ve srovnání s minulým rokem. Má se jednat o další finanční podporu německým podnikatelům, kteří již nyní čerpají okamžitou peněžní pomoc.
Z průzkumu DZ Bank vyplývá, že dosud o finanční pomoc státu požádala každá pátá německá firma a více než polovina společností používá nástroj kurzarbeit, při němž stát přispívá na platy zaměstnanců v případě poklesu poptávky, aby udržel zaměstnanost. To se dosud vyplácí, protože místa zatím ruší osm procent firem. K tomu přispívá i fakt, že německé drobné firmy disponovaly finančním polštářem.
Studie státní rozvojové banky KfW uvádí, že v dubnu hlásilo propad tržeb kvůli omezení ekonomiky 58 procent německých středních firem. V průměru se jedná o snížení obratu o 53 procent, což odpovídá 39 tisícům eur na firmu.
Na začátku dubna už německá vláda rozhodla o tom, že banky nemusejí prověřovat u firem při žádosti o úvěr schopnosti splácení. Úvěrové riziko u firem, jež mají 50 a více zaměstnancům přebral stát až do výše 800 tisíc eur. Půjčka se poskytuje na deset let a první dva roky se nemusí splácet. Společnosti ale musely v posledních třech letech vykázat zisk.
Na začátku června hodlá kabinet Angely Merkelové představit komplexní plán na podporu ekonomiky. Už nyní je výše podpory částí politiků vládní koalice kritizována. Nikoliv kvůli tomu, že je plán nedostatečný, ale že příliš zatěžuje německý rozpočet.
Ministr financí z SPD Olaf Scholz počítá s tím, že by se mohlo jednat o pomoc v celkové výši 150 miliard eur (4 biliony korun). V reakci na kritiku, že by to znamenalo vysoké zadlužení pro německý rozpočet, nicméně uvedl, že se všechny tyto peníze nemusí zcela vyčerpat.
Vládní velká koalice stran CDU, CSU a SPD diskutuje o tom, jak vysoké zadlužení si může čtvrtá největší ekonomika světa dovolit. Předseda bavorské strany CSU Markus Söder požaduje, aby to nebylo více než 100 miliard eur (2,7 bilionu korun).
Šéf poslaneckého klubu CDU/CSU Ralf Brinkhaus souhlasí s tím, že výše vládního dluhu musí být pevně zastropována, aby nedocházelo k jeho navyšování v průběhu dalších měsíců. To by mohlo vést ke zbytečnému plýtvání. Němečtí politici by si podle konzervativního politika měli odpovědět na otázku, jak velké zadlužení německý rozpočet ustojí. Nyní je německý dluh na úrovni 59 procent hrubého domácího produktu – měl by dosáhnout například na 80 procent? ptal se Brinkhaus v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung.
Také Altmaier reagoval na návrh bavorského premiéra Södera s tím, že se nemusí nutně utratit 150 miliard eur, ale i částka do 100 miliard eur by měla být na podporu německého hospodářství dostatečná. Zároveň ale dodal, že opatření, jež mají pomoci bavorským zemědělcům nebo restauratérům, určitě nebude vetovat.
Shoda zatím nepanuje ani na tom, zda vláda zavede šrotovné, respektive bonus na koupi nových automobilů, aby podpořila poptávku u automobilek. Spolková ministryně pro životní prostředí Svenja Schulzeová z SPD zdůraznila, že podpůrný program musí zohlednit také sociální a ekologické aspekty v ekonomice. To by znamenalo, že by vládní dotace neměly směřovat na nákup nových aut se spalovacími motory.
Sporným tématem je i pomoc pro příliš zadlužená města. Ministr financí Scholz navrhl, aby jim vláda pomohla a dluhy převzala. Celkem by to znamenalo převzetí dluhů o objemu 57 miliard eur (1,6 bilionu korun).
Podle něj se z těchto dluhů platí jen minimální úroky a bylo by férové pomoci i samosprávám, pokud vláda bude pomáhat i velkým firmám. CDU a CSU naopak tento nápad kritizují. Často se jedná o regiony, ve kterých vládne SPD s dalšími stranami, jako jsou Zelení nebo Levice. Bavorská CSU Scholzův nápad odmítla.
