Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Německá zbrojovka Rheinmetall chce na Ukrajině otevřít nové továrny

Největší výrobce zbraní v Německu počítá s významným navýšením výrobní kapacity munice pro dělostřelectvo. Do konce roku 2025 hodlá firma vyrábět 700 tisíc granátů ročně. Před válkou byla poptávka desetkrát nižší.

Německá zbrojovka Rheinmetall chce na Ukrajině otevřít nové továrny
ukrajinské dělostřelectvo u Bachmutu | Shutterstock.com

Německý výrobce zbraní Rheinmetall se chystá otevřít na Ukrajině nové závody na výrobu munice či vojenských vozidel. Ve čtvrtek to podle agentury AFP oznámil šéf společnosti Armin Papperger. Podle něj firma počítá s výrazným zvýšením produkce dělostřeleckých granátů. Rheinmetall očekává, že se její příjmy v letošním hospodářském roce zvýší ze 7,2 na deset miliard eur (252 miliard korun).

Rheinmetall, který je největším výrobcem zbraní v Německu, počítá s významným zvýšením výrobní kapacity pokud jde o munici pro dělostřelectvo. Do konce roku 2025 by firma chtěla zvýšit výrobu na 700 tisíc granátů ročně a pak na 1,1 milionu granátů ráže 155 milimetrů. Za tímto účelem plánuje otevřít tři nové továrny v Německu, v Litvě a na Ukrajině, píše agentura DPA. Podle Pappergera roční poptávka před válkou na Ukrajině činila zhruba 70 tisíc granátů ročně.

Pro německou zbrojovku se Ukrajina stala výrazným odbytištěm, kde by mohla dosáhnout příjmů v řádu dvou až tří miliard eur (50 až 75 miliard korun), řekl Papperger. Rheinmetall má v úmyslu na Ukrajině otevřít celkem čtyři závody, kde by firma vedle munice mohla vyrábět i obrněné vozy, jejichž objednávky od Ukrajinců očekává. Podle agentury AFP již Rheinmetall má jeden společný podnik na Ukrajině pro opravu vojenské techniky.

Vedení firmy, která vyrábí například tanky Leopard 2A, očekává silný růst příjmů. Loni její příjmy činily 7,2 miliardy eur a letos očekává, že se dostanou na deset miliard eur. Do konce roku 2026 by se pak mohly zvýšit na 15 miliard eur (378 miliard korun). Ke konci loňského hospodářského roku měla firma zakázky v hodnotě 38,3 miliardy eur (965 miliard korun), což označuje za nejvyšší údaj ve své historii.