Němečtí křesťanští demokraté (CDU) se chtějí pod vedením Friedricha Merze odstřihnout od politického dědictví Angely Merkelové, která zemi řídila v letech 2005 až 2021. Jedním ze základních bodů tohoto vnitrostranického revizionismu je návrat k atomovým elektrárnám. Merkelová prosadila odklon od jádra po roce 2011 v reakci na jadernou katastrofu v japonské Fukušimě. 

Toto dogma se stalo základním stavebním kamenem nové německé energetické politiky, jež měla v první řadě spoléhat na obnovitelné zdroje. Tento koncept je ale nyní v její domovské straně kritizován kvůli obavám ze zvyšování cen elektřiny a ztráty konkurenceschopnosti německého průmyslu.

CDU, která spolehlivě vede ve volebních průzkumech, představuje v těchto dnech základní teze svého politického programu, kterým chce za dva roky vyhrát parlamentní volby. Německý bulvární deník Bild v předstihu zveřejnil z programu ty body, které mají vrátit německé jádro do energetického mixu země.

Vraťme se do jaderné rodiny

Největší unijní ekonomika se podle CDU při výrobě dostupné energie bez jaderných elektráren neobejde. Osmdesátimilionová země se má vrátit do rodiny jaderných energetických mocností. Strana při tom odkazuje na novou iniciativu dvacítky zemí – Spojených států, Francie, Británie, Japonska, Švédska či Česka –, které se na klimatické konferenci v Dubaji zavázaly posílit do roku 2050 své nukleární kapacity na trojnásobek, a snížit tím uhlíkové emise.

František Novák

Opoziční křesťanští demokraté volají po tom, aby energetický sektor obnovil provoz šesti odstavených jaderných bloků, které přestaly vyrábět elektřinu v letech 2021 až 2023. Vláda musí podle CDU okamžitě rozhodnout o ukončení jejich demontáže a naopak začít s přípravami na jejich opětovné spuštění. 

Firmy s obnovením elektráren nepočítají

V tomto ohledu je užitečné připomenout, že už v létě energetické společnosti RWE, E.ON nebo EnBW, které měly dříve jaderné zdroje ve svých portfoliích, zcela jasně odmítly o obnově provozu odstavených elektráren uvažovat.

Němečtí manažeři energetických koncernů zdůrazňují, že demontáž už naplno probíhá, a to především nejaderných zařízení elektráren. Navíc neexistuje právní rámec k návratu produkce elektřiny z jaderné energie. Diskuse o jádru byla podle nich definitivně ukončena a nebudou reagovat na spekulace, jež se objevují na německé politické scéně. 

CDU hodlá kromě resuscitace starých bloků podpořit výstavbu úplně nových nukleárních elektráren a podporovat výzkum a vývoj nejmodernějších jaderných technologií, jako jsou malé modulární reaktory nebo jaderné zdroje chlazené plyny. Netají se ani tím, že by se Německo mělo stát první zemí, kde bude postavena elektrárna vyrábějící elektřinu pomocí jaderné fúze. 

Raději jádro než uhlí

Gitta Connemannová, která je šéfkou „byznysového“ křídla CDU (Mittelstands- und Wirtschaftsunion), prohlásila, že je nutné, aby Německo jako velká průmyslová země opět mělo cenově dostupnou energii. Dosáhnout toho podle ní lze výstavbou moderních jaderných elektráren. „Jaderná energie poskytuje levnou a čistou elektřinu nepřetržitě. Hlavní světové ekonomiky spoléhají na jadernou energii, která přispívá ke snižování produkce oxidů uhlíku,“ řekla a doplnila, že Německo se dnes často musí spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí a na spalování uhlí v tepelných elektrárnách.

V tomto požadavku souzní s politiky z vládní FDP, kteří rovněž hovoří o tom, že odstavení posledních jaderných elektráren letos na jaře bylo chybou. Stejně se vyjadřuje i šéf bavorské CSU Markus Söder. 

Předseda CDU Merz obviňuje vládu z chybné energetické koncepce a tvrdí, že kvůli vysokým cenám energií se země propadla do ekonomické recese. Obává se, že ani rok 2024 nebude z hlediska hospodářského růstu o moc lepší. Vláda v Berlíně má podle jeho názoru snížit daně i množství regulací v ekonomice, a tím nastartovat ekonomický růst. Tolik diskutovanou dluhovou brzdu, jejíž obcházení nedávno zakázal německý Ústavní soud, naopak hájí.