Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Podle studie by výstavba polských jaderných elektráren u Baltu měla dopad i na německé obyvatelstvo. Pokud by došlo k havárii, muselo by být evakuováno 1,8 milionu Němců.
Hojně diskutovaným tématem v Německu je konec jaderné éry čtvrté největší ekonomiky světa. Do konce roku 2022 musí být odpojeno posledních šest jaderných zdrojů (na konci tohoto roku tři reaktory, o rok později další tři). S definitivní platností se k odklonu od jádra německá vláda rozhodla po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. Strach z případné havárie a jaderného zamoření vedl k tomu, že se od konce roku 2022 už z jádra nebude vyrábět elektřina.
Proto způsobila zpráva polské vlády, že chce na pobřeží u Baltského moře vybudovat nové jaderné zdroje, u části politiků paniku. Zejména u německých Zelených, kteří se stávají stále silnější politickou stranou a jsou možným koaličním partnerem pro novou vládu po podzimních volbách.
Ti si také nechali vypracovat studii od odborníků švýcarských univerzit v Ženevě a Lucernu o možném dopadu jádra na německé území. V případě jaderné havárie by muselo být v nejhorším případě evakuováno na jeden rok až 1,8 milionu obyvatel, zejména v oblasti Berlína a Hamburku. Zelení poslanci tlačí na současnou vládu CDU/CSU a SPD, aby se k polským záměrům vyjádřila.
Experti na jadernou bezpečnost a životní prostředí tvrdí, že by případné jaderné zamoření ze 75 procent zasáhlo více okolní země než samotné Polsko. Studie uvádí, že by se radioaktivní spad rozšířil do oblastí okolo Berlína a Hamburku. Celkem by mohlo být ohroženo až 4,5 milionu obyvatel Evropy. Odborníci vycházeli z údajů o počasí za poslední tři roky.
Podle Úmluvy z Espoo z roku 1991, jež posuzuje vliv na životní prostředí přesahující hranice států, je nutné zamezit negativním vlivům spojeným s činností v průmyslu, energetice a dopravě. Poláci ale tvrdí, že výstavba nových reaktorů nebude mít negativní dopad na okolní země. I proto není nutné stavbu konzultovat také s Německem.
Předsedkyně výboru pro životní prostředí v německém parlamentu Sylvia Kotting-Uhlová v této souvislosti kritizuje postoj německé vlády, která je příliš pasivní. „Je typické, s jakou letargií sleduje spolková vláda jaderné plány v sousední zemi,“ stěžovala si pro RedaktionsNetzwerk Deutschland. Dodala, že rakouská vláda proti výstavbě ve Varšavě protestovala.
I když Němci nemohou zastavit „šílené polské jaderné plány“, může německá vláda alespoň informovat své občany a požadovat, aby měla možnost ovlivnit bezpečnost plánovaných jaderných zdrojů, tvrdí politička.
Polská vláda plánuje postavit první jadernou elektrárnu okolo roku 2033 a preferuje, aby se jednalo o americkou technologii. Nový zdroj, který neprodukuje na rozdíl od uhlí oxid uhličitý, by měl stát u Żarnowieckého jezera, jež je vzdáleno 50 kilometrů od Gdaňsku a 450 kilometrů od Berlína.
Německá média zdůrazňují, že je celosvětovým trendem utlumování starých jaderných zdrojů a jejich náhrada levnějšími variantami. Kromě spalování zemního plynu by to měly být obnovitelné zdroje. Negativem jádra zůstává i otázka nákladného řešení trvalého uložení jaderného odpadu.
Polsko začalo o jádru uvažovat už v době komunistického režimu. V roce 1982 se začalo se stavbou elektrárny právě u Żarnowieckého jezera, po protestech souvisejících s havárií v Černobylu ale byla stavba v roce 1990 zastavena. Myšlenka první jaderné elektrárny byla obnovena v roce 2011. Termín dokončení se od té doby několikrát posunul.
Loni v září polský ministr pro klima Michał Kurtyka oznámil, že by země mohla do rozvoje jaderné energie investovat do roku 2040 až 150 miliard zlotých (860 miliard korun) a vybudovat šest jaderných bloků. Chce tím výrazně snížit závislost na uhlí, které činí 75 procent v energetickém mixu.
S výstavbou prvního reaktoru se má začít v roce 2026. Celkem by polské jaderné bloky měly mít instalovaný výkon devět gigawattů. Sektor by mohl zaměstnávat až 60 tisíc lidí. Výstavbu má zajistit polská energetická firma PGE, kde vlastní vláda většinový podíl.
