Největší pozemní válka v Evropě od pádu nacistické říše trvá již déle než dva roky. Fronta, která měří přes tisíc kilometrů, stále více připomíná poziční konflikt z první světové války. Ruský vojenský analytik a politolog Pavel Luzin tvrdí, že se od počátku jedná o zásadní selhání Kremlu. „Největší chybou bylo vůbec tuto válku začít,“ říká na adresu Vladimira Putina. Od začátku války je podle něj jasné, že ji Rusko nemůže vyhrát.

„Všechno je špatně, ruská strategie, ruská ideologie, rozhodovací proces,“ tvrdí. Ruské vedení války je podle Luzina stále nákladnější, méně efektivní a zároveň více brutální. Vedení ruské armády musí v první linii obětovat obrovské počty vojáků, cíle jsou přitom méně ambiciózní, Kreml už neuvažuje o dobytí celého území Ukrajiny. Putinova říše se dostala od začátku války na Ukrajině do „fatální strategické katastrofy“.

„Zaznamenala menší úspěchy, chcete-li, ale za neuvěřitelnou cenu,“ řekl na adresu ruské armády bývalý ředitel CIA a čtyřhvězdičkový generál David Petraeus.

Jaké jsou největší hrubky ruské armády za poslední dva roky?

Kyjevský výprask

Na začátku konfliktu, kdy ruská armáda mohla využít moment překvapení, se ruské vojenské kolony tanků a další těžké techniky valily od běloruských hranic ke Kyjevu. Ruští paragáni pak měli obsadit vojenské letiště Hostomel na předměstí Kyjeva a svrhnout vedení země.

Ani jedno se nepodařilo. Tanky uvázly na přístupových komunikacích k hlavnímu městu Ukrajiny v mnohakilometrových kolonách a staly se snadnými terči ukrajinských obránců. Ukázala se tak arogance ruského velení, které nebylo schopno logisticky zajistit postup vlastních jednotek.

„Ve skutečnosti vedení armády neposkytlo dodatečné zásoby ruským silám, které se shromažďovaly kolem Kyjeva, nikdo jim nepřišel na pomoc,“ řekl na jaře 2022 tehdejší mluvčí Pentagonu John Kirby. Podle odborníka na vojenskou historii Petera Mansoora ze Státní univerzity v Ohiu se ukázalo, že Rusko není schopno vést moderní válku s obrněnou technikou.

Ponížení na moři

Obrovským strategickým a vojenským selháním je porážka ruského námořnictva v Černém moři. I když proti ní nestála fakticky žádná ukrajinská flotila, musela se postupně stáhnout až za Krymský poloostrov k ruským základnám ve východní části moře. Plány na vylodění okolo ukrajinského přístavu Oděsa nebyly realizovány. V dubnu 2022 Ukrajinci potopili vlajkovou loď Černomořské flotily, křižník Moskva. Pro ruské námořnictvo to znamenalo největší ztrátu od roku 1945.

Až dosud ukrajinské síly potopily 25 válečných plavidel různých velikostí; zhruba třetinu celé Černomořské flotily. Dalších patnáct lodí je kvůli nutným opravám mimo službu. Ruské námořnictvo nebylo schopné udržet blokádu ukrajinských přístavů ani ochránit své lodě a námořníky na krymských základnách. Ukrajinci to dokázali s vlastními protilodními střelami, námořními drony a raketami poskytnutými Západem.

Prigožinův vzestup a pád

Příběh Putinova šéfkuchaře, Jevgenije Prigožina, názorně ilustruje, jak (ne)funguje ruská armáda a celé vedení státu. Vzestup šéfa soukromé armády wagnerovců během války ukázal, že bezohlednost a brutalita jsou v současném Rusku velmi ceněnými komoditami. Wagnerovci dokázali za cenu obrovských ztrát – bojovníky doplňovali hlavně z ruských kriminálů – dobýt na jaře 2023 Soledar a Bachmut. Bylo to po roce jediné vítězství, které si Kreml mohl přivlastnit.

Prigožinova kritika ruské armády i ministerstva obrany vedla nakonec k ozbrojené vzpouře v červnu 2023, kdy se několik tisíc jeho žoldnéřů vydalo na mnohasetkilometrovou cestu směr Moskva, a to za podpory přihlížejících obyvatel.

Nakonec ruský ultranacionalista a oligarcha souhlasil s ukončením tažení pouhých dvě stě kilometrů od Moskvy. Výměnou za to dostal slib beztrestnosti a možnost se stáhnout na území Běloruska. O dva měsíce později se zřítilo Prigožinovo soukromé letadlo společně s vedením Wagnerovy skupiny. Podle západních pozorovatelů se jednalo o atentát provedený na příkaz Kremlu. 

Kde je protivzdušná obrana?

Rusko od začátku války zasypává ukrajinské území tisíci bomb, raket a sebevražedných dronů. Kromě vojenských cílů ničí celá města, vesnice, zemědělskou půdu, energetickou infrastrukturu. Ukrajina ale postupně začala provádět útoky do hloubi ruského území a odhalila nedostatky v ruské protivzdušné obraně.

Kyjev zvyšuje produkci vlastních dronů, jejichž dolet přesahuje osm set kilometrů. Drony opakovaně zasáhly Moskvu. Rusové se na sociálních sítích ptají, co dělá ruská protivzdušná obrana. V posledních měsících dokázal Kyjev ničit hluboko v zázemí ruské ropné rafinerie. Kreml musel dokonce zakázat vývoz pohonných hmot ze země, protože jich má nedostatek.