Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vakcíny proti koronaviru nejsou jediným výsledkem nákladného vývoje nových léčivých přípravků. Počet nových léků rok od roku roste.
Jak vyplývá z poslední analýzy IQVIA EFPIA Pipeline Review 2021, už v roce 2020 Evropská léková agentura (EMA) schválila 55 nových preparátů, přičemž nejčastěji to byly přípravky určené k léčbě onkologických a infekčních onemocnění, ale také imunologických, neurologických a srdečních obtíží. Oproti předchozímu roku jde o osmdesátiprocentní nárůst.
Mnohá z nových léčiv se postupně dostávají rovněž k českým pacientům, a to zejména díky využití nových typů smluvních ujednání mezi výrobci léčiv a zdravotními pojišťovnami, které jsou založené na úhradě na základě úspěchů léčby nebo na rozložení úhrady v čase.
Jednou z terapeutických inovací, která je od roku 2021 dostupná také v České republice, jsou takzvané CAR-T buněčné terapie, tedy specifická léčiva určená prozatím pro pacienty s určitými nádorovými nemocemi krve. „Jsou to svého druhu ‚živé léky‘ připravované na míru konkrétním pacientům z jejich vlastních bílých krvinek, které se upravují v několika málo laboratořích světa,“ řekl Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Přípravky CAR-T buněčné terapie si pochopitelně nelze vyzvednout v lékárně, výroba každého jednotlivého léku trvá několik týdnů. Celý proces začíná odběrem krve pacienta a oddělením bílých krvinek, které se odešlou do výrobní laboratoře. Připravený lék se následně zmrazený dopraví zpět do nemocnice a po předchozí přípravě pacienta se mu vrací pomocí nitrožilní infuze.
První přípravky tohoto typu jsou dostupné dětským pacientům v nemocnici v pražském Motole a u dospělých pacientů v dalších pěti zdravotnických zařízeních v Brně, Hradci Králové, Plzni a Praze. Léčba je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
„Na vývoji desítek dalších CAR-T léčiv pracují výzkumníci inovativních farmaceutických společností po celém světě,“ dodal Dvořáček. Zkoumá se zejména rozšíření jejich léčebných možností na další onkologická onemocnění včetně solidních nádorů.
Dalším příkladem nových postupů mohou být přípravky genové léčby nebo třeba mRNA vakcíny, které se v současnosti používají právě proti onemocnění covid-19 a fungují na jiném principu než běžné očkovací látky. Tradiční vakcíny obsahují většinou oslabený mikroorganismus nebo jeho části (antigeny), které po aplikaci navodí v těle imunitní odpověď, jež pomůže ochránit před danou nemocí.
Díky pokrokům molekulární biologie se začaly vytvářet mRNA technologie, které fungují jinak: do organismu se vpraví pouze informace, na jejímž základě si organismus potřebný antigen vyrobí sám. Na druhou stranu je právě tato technologie jedním z důvodů, proč se část lidí nechce proti covidu-19 očkovat. Už od ledna se ale Češi budou moci naočkovat novou látkou od americké společnosti Novavax, která využívá desítky let osvědčený princip používaný například u vakcín proti chřipce nebo žloutence typu B.
Odborníci si od této vakcíny slibují, že přesvědčí k očkování právě i některé očkovací skeptiky. Ukázaly to například výsledky průzkumu projektu Cosmo od univerzity v německém Erfurtu. „Ochota se očkovat je uváděna jako vyšší než u aktuálně dostupných vakcín,“ stojí v dokumentu. Látka by navíc mohla pomáhat i v chudších oblastech světa, protože ji lze skladovat v obyčejných lednicích.
Očkovací látky mRNA technologie jsou přitom vyvíjeny i proti dalším infekčním nemocem, jako jsou chřipka, cytomegalovirová infekce, AIDS, ebola nebo malárie. Potenciálně však mohou být využity všude tam, kde jsou v lidském organismu buňky vnímané jako „cizí“, tedy například buňky nádorové – tedy rovněž při léčbě různých druhů leukemií, karcinomů plic, trávicího ústrojí, ledvin nebo melanomu.
Přestože se vyvíjejí a schvalují stále nové přípravky a inovační preparáty pomáhají v mnoha ohledech zlepšovat zdravotní stav pacientů, některá očekávání a přání nemocných lidí jsou stále nenaplněná.
„Jde například o oblast onkologie čili hematologické i solidní nádory, Alzheimerovu chorobu, roztroušenou sklerózu nebo hepatitidu typu B. Očekáváme, že v nadcházejících letech se právě v těchto oblastech dočkáme významných terapií,“ odhadl Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
