Mnohé studie zabývající se preferencemi generace Z ukazují, že mladí lidé častěji upřednostňují pracovní režim, který ladí s jejich osobními zájmy nebo studijními povinnostmi. „Chceme-li si jako zaměstnavatelé udržet tuto talentovanou generaci, budeme muset přehodnotit své tradiční přístupy a nabídnout prostor pro individuální volbu a přizpůsobivost. Model pevných osmihodinových směn je na ústupu, zatímco pracovní flexibilita se stává alternativním standardem a ti, kteří vyjdou těmto lidem vstříc, získají obrovskou výhodu při oslovování nových pracovníků,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Podle Prouzy tuto potřebu změny přístupu velmi dobře pochopily tzv. digitální platformy, které jsou už ze svého principu založeny na oboustranné flexibilitě. „Platformy dnes představují zásadní prvek v adaptaci na měnící se požadavky pracovního trhu a dynamický životní styl. E-commerce a rozvozové aplikace reagují na rostoucí poptávku po flexibilitě a dávají lidem svobodu rozhodnout, kdy a odkud se do pracovního procesu zapojí,“ míní ekonom v rozhovoru pro Hrot24, kde se věnuje nové směrnici upravující pravidla pro digitální platformy, která mají zajistit správné fungování jednotného trhu, udržovat bezpečné online prostředí a chránit základní práva uživatelů

Jak obecně hodnotíte přínosy digitálních platforem?

Tento model oboustranné flexibility nejen podporuje stále více žádanou podnikavost a nezávislost, ale pomáhá také firmám, které díky platformám získávají přístup k různorodé a flexibilní pracovní síle. Prudký růst těchto platforem zrcadlí jasnou potřebu pracovních modelů, které lépe odpovídají individuálním potřebám a aktuálním životním trendům, a zároveň pozitivně ovlivňují ekonomiku: vytváří nové příležitosti, přibližují pracovní možnosti i do regionů a přispívají k ekonomické stabilitě. 

Je flexibilita doménou jen pro generaci Z?

Flexibilita není pouze výsadou mladé generace. Zajímavé je, že i „starší generace“, například ti ve věku 40 a více let, stále více vyžadují stejné možnosti volby, kdy a jak chtějí pracovat. Mnozí z nich se stávají freelance pracovníky nebo se připojují k platformám, které nabízejí flexibilní pracovní možnosti, což jim umožňuje lépe vyvážit rodinný život a kariéru. Tato změna myšlení dokazuje, že touha po flexibilitě jde napříč generacemi a mít možnost sladit osobní a profesní život se postupně stává klíčovým prvkem pracovního trhu. Tito lidé však dlouho neměli možnost své preference prosadit. Zlom přišel až s nástupem digitálních platforem s jejich alternativním přístupem a schopností efektivně propojovat ty, kteří práci nabízejí, s těmi, kdo ji zrovna potřebují. 

Co o potřebě flexibility ukazuje praxe? Jsou k dispozici třeba závěry z nějakých zajímavých průzkumů?

Ano, třeba podle průzkumu společnosti PwC o pracovních preferencích v Česku si 72 procent zaměstnanců přeje, aby firmy vytvořily jasné politiky týkající se flexibilních pracovních podmínek. Tento trend souvisí s rostoucím důrazem na vyváženost pracovního a osobního života, kdy flexibilita, jako je možnost práce z domova či nastavení pracovní doby, je dnes považována spíše za standard než za benefit. Další studie platformy Atmoskop ukazuje, že 79 procent uchazečů o zaměstnání preferuje práci bez přesčasů, což dokládá, jak se proměňují pracovní priority směrem k lepšímu sladění práce s osobním životem.

Zkusíme-li být konkrétní, představme si mladého kurýra, který je zároveň studentem a potřebuje si přivydělat na samostatný život. Potřebuje tedy práci, která mu umožní pracovat více během semestru a méně během zkouškového, navíc každý půlrok podle jiného rozvrhu a s možností nepracovat, když už si vydělal dost.   

Co mu k tomu může dopomoci?

Něco takového by v klasickém zaměstnání nikdy možné nebylo a já osobně si vzpomínám, jak složité bylo vyvážit nutnost pracovat a aspoň trochu se učit na zkoušky. O to víc jsou tito lidé rádi za flexibilitu digitálních platforem, kde si mohou rozhodovat o tom, kdy a co budou dělat. Argument, že tito lidé přistoupili na podmínky platforem jen proto, že nemají jinou možnost, nelze přijmout. Nezaměstnanost se v Česku drží dlouhodobě pod třemi procenty a pokud by jim nevyhovoval pracovní model platforem, dávno by pracovali někde jinde. 

Co tradiční pohled na zaměstnání a práci? Obstojí ještě v dnešní době?

Dynamický vývoj na pracovním trhu a rychlý nástup digitálních platforem způsobil, že jejich model fungování nezapadá do rigidního nastavení pracovního trhu v Česku, který v mnoha ohledech zamrznul v minulém tisíciletí a vychází z představy, že každý pracovník chce být svázaný pravidly a povinnostmi a pracovat osm hodin denně pět dní v týdnu. Jak ale vidíme na příkladu digitálních platforem a rostoucího počtu pracovníků, kteří je využívají, ten starý model už dnes jednoduše neplatí. Minimálně ne plošně.

Zároveň ale platí, že čím více lidí platformy využívá pro svůj výdělek, tím více roste potřeba základních pravidel pro jejich fungování. Na úrovni Evropské unie proto vznikla snaha vytvořit pro tento segment pracovního trhu transparentní podmínky. Jedná se o směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci přes digitální platformy.  

Takže další regulace, nová nařízení. Není to proti myšlence flexibilních moderních přístupů k práci?

Já si myslím, že je rozhodně dobře, že se základní pravidla jednoznačně nastaví a bude jasné, jak si s novým trendem v zaměstnávání poradit, aby se vyvážila práva a povinnosti pracovníků i platforem. Nicméně bude důležité přistupovat k této regulaci, na jejíž transpozici do národní legislativy nyní budeme mít dva roky, s rozmyslem, abychom zajistili systémovost a efektivitu. Lidé si často myslí, že budeme nastavovat pravidla pro kurýry při rozvozu jídla. Ale platformy pro flexibilní práci rostou v mnoha dalších oborech, od grafického designu až po zdravotnictví.

Co si tedy od nové směrnice slibujete?

Nová pravidla by proto měla reflektovat potřeby všech zúčastněných a podpořit harmonii mezi flexibilitou a stabilitou. S ohledem na dynamiku moderního pracovního prostředí je zásadní, aby se legislativa adaptovala na nové trendy a přístupy k fungování ekonomiky, čímž zajistí, že flexibilní pracovní modely budou oboustranně výhodné pro firmy i jejich pracovníky. Čím dál tím více lidí bude chtít práci, která se přizpůsobuje jim a ne aby se oni přizpůsobovali práci. S ohledem na demografickou změnu a čím dál tím větší nedostatek pracovníků budou muset být flexibilnější i zaměstnavatelé. A legislativa se tomu bude muset přizpůsobit. 

Flexibilita nám umožňuje adaptaci na rychle se měnící svět a otevírá nové příležitosti pro inovace a růst. Je zásadní, abychom tuto revoluci v pracovním trhu podpořili s jasnými a smysluplnými pravidly, která ochrání nejen pracovníky, ale také firmy, a tím přispějí k zdravějšímu a produktivnějšímu pracovním prostředí pro nás všechny. 

Tomáš Prouza (51) • ekonom, absolvent Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze • prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR • v letech 2014 až 2017 státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR • v letech 2016 až 2017 koordinátor digitální agendy ČR