Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Na ruské hranici s Ukrajinou roste nervozita. Místní se bojí války

Počáteční válečné nadšení a podpora války v ruském pohraničí s Ukrajinou jsou minulostí. Místní lidé se naopak obávají, že se válka přelije z ukrajinského území až k nim. Nejvíce to je patrné v Bělgorodu a jeho okolí.

Na ruské hranici s Ukrajinou roste nervozita. Místní se bojí války
Už loni v dubnu otřásly Bělgorodem výbuchy zásobníků s pohonnými hmotami. Útok mělo provést ukrajinské letectvo | foto Anton Vergun/TASS/Profimedia

Před patnácti měsíci si Rusové v Bělgorodské oblasti lepili na auta symboly ruské války na Ukrajině – „Z“ nebo „V“ – a Putinovu okupaci proti sousedům většinově podporovali. Po několika výpadech ruských legionářů do oblasti u hranic, která poskytuje významnou logistickou podporu ruské armádě, a také po útocích dronů se z proválečného nadšení stává spíše strach a obavy, že se válka naplno rozhoří i na ruském území. 

„Symboly války většinou zůstaly na vojenském vybavení. Na autech jsou stopy po utržených nálepkách nebo lepicí pásce,“ prohlásila obyvatelka Bělgorodu Světlana v reportáži Rádia Svobodná Evropa. Sama ale tvrdí, že byla proti konfliktu už od počátku.

Bělgorod se nachází třicet kilometrů od hranice s Ukrajinou a leží na hlavním tahu do ukrajinského druhého největšího města, Charkova. Po akci proruských milic, které nečekaně lehce prošly do ruského vnitrozemí, v celém regionu panuje strach, ale i únava z války. Už si ji nikdo nepřeje. 

I když jsou raketové útoky z ukrajinské strany mnohem méně časté a nebezpečné než ostřelování a bombardování Rusů na Ukrajině, lidé jsou vystrašení, vyplývá z vyjádření obyvatel celé oblasti. Místní gubernátor po dvoudenním útoku ruských legionářů raději zrušil letošní školní rok.

Život se dramaticky změnil

Další obyvatelka Bělgorodu, Alina, prozradila, že se z vesnic a městeček blíže k hranici část obyvatel vystěhovala do bezpečnějších částí Ruska. „Život se dramaticky změnil: odešli známí a příbuzní,“ řekla.

Nikita Pamjonov, novinář z 340tisícového hlavního města celé oblasti, vysvětlil, že na začátku války byli obyvatelé v šoku, ale postupně si na válečnou situaci zvykli. Ve městě ale panuje ponurá nálada. 

Místní si stěžují na to, že úřady ani po patnácti měsících bojů neudělaly nic, aby daly do pořádku protiletecké kryty, které jsou často nefunkční a nepřístupné. „Úkryt proti bombám je fikce,“ dodal Pamjonov. 

Další si všímají toho, že se ve městě nenacházejí prakticky žádní vojáci, jako tomu bylo na začátku okupace Ukrajiny. Mezi lidmi vzrůstá podezřívavost, obávají se špionů a sabotérů. „Lidé v jiných ruských regionech nechápou, jaká je situace, ve které se nyní nacházíme,“ dodala Alina.