Na prázdné nebe doplácejí i opravny z Babišova fondu
Leteckým opravnám Avia Prime, které kontroluje fond Hartenberg Capital, hospodařící s miliardami Andreje Babiše, loni klesl obrat více než o desetinu.
Skupina, působící v Polsku, ve Slovinsku a v Srbsku, utrží podle odhadů managementu těsně pod 80 miliony eur. Holding Avia Prime tak dle očekávání doplatil na kóma, které kvůli covidu postihlo leteckou dopravu po celém světě.
Letecký provoz v loňském roce celosvětově klesl až o 70 procent dle počtu pasažérů, z tohoto pohledu se tak firmě dařilo držet propad výnosů na přijatelné úrovni. V roce 2019 se celkové tržby opravárenského holdingu vyšplhaly k 90 milionům eur, v přepočtu k 2,3 miliardy korun.
„Loňský první kvartál byl mimořádně silný. Pak už to samozřejmě bylo horší. Nasadili jsme snižování nákladů, které se ale primárně netýkalo mechaniků. Těch je na trhu v oboru nedostatek a je to to poslední, co chcete osekávat,“ vykládá v kancelářích ve Slovanském domě v centru Prahy Slovák Miroslav Janov, který má v Hartenbergu letecké investice na starosti. Mimochodem, Hartenberg Capital založil a řídí jeho starší bratr Jozef.
V leteckých opravnách fond trvale zaměstnává kolem 1300 lidí a posledním přírůstkem byla srbská JAT Tehnika, jedna z nejstarších leteckých opraven v Evropě. Holding Avia Prime s 34 leteckými sloty patří k největším nezávislým evropským hráčům v oboru. Firma si loni dokázala udržet zákazníky, kterým nabízela i jiný druh služeb.
„Vznikl nový trh s parkováním letadel. Zákazníci chtějí jiný druh služeb a servisu. Tendrů je málo a často se odkládají o několik měsíců, platební morálka není nejlepší. Naše servisní služby linkové údržby přímo na letištích – jsme asi na dvanácti – pochopitelně zaznamenaly největší ztráty,“ popisuje Janov aktuální stav věcí. K tradičně největším zákazníkům skupiny Avia Prime patří aerolinky ze skupiny Lufthansa, ale také třeba EasyJet, Air France, Finnair, Air Serbia a řada dalších.
Firma dnes vyhlíží hlavně rychlost očkování ve světě, které by mělo lidem opět vrátit pomyslná křídla. Zvýšený letecký provoz by se posléze měl projevit i na potřebě stroje servisovat. Prognózy leteckého oživení se ale různí a úplný návrat k normálu většinou očekávají až po roce 2024.
„Dostupnost dalších přímých leteckých spojení bude záležet zejména na vývoji epidemiologické situace, významnou roli bude hrát také míra a rychlost proočkování v Evropě a nastavená jednotná pravidla pro létání, levnější, rychlejší testování a celkově jednotný protokol,“ myslí si Václav Řehoř, šéf pražského Letiště Václava Havla. To patří k nejpostiženějším letištím v Evropě hlavně kvůli tomu, že u nás prakticky neexistuje vnitrostátní letecká doprava. Praha je primárně turistickou destinací.
Ostatně to potvrzují i čísla leteckého provozu za loňský rok. Zatímco průměrně provoz v Evropě poklesl o 70 procent, Praha zaznamenala pokles o 79 procent.
Článek o leteckých opravnách v rukou českých miliardářů čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Hrot.