Když se něco nelíbí generaci Z (narození v letech 1995–2014), umí to dát najevo. Stěžují si na zaměstnavatele online nebo jednoduše nepřijdou do práce bez omluvy. A jak se chovají, když nejsou spokojeni s jídlem nebo kvalitou nápoje v restauraci? Zaplatí jen účet, ale nedají žádné spropitné. To odhalil nový průzkum americké agentury Talker Research.

Pro začátek upřesněme, že spropitné je v USA (kde byl průzkum proveden) velmi diskutovaným tématem. Spropitné pro obsluhu je často přímo zahrnuto na účtu, zpravidla ve výši 10 až 20 procent z celkové útraty. Většinou se to nezpochybňuje, protože je to zvyk, a pro obsluhující personál to představuje důležitý přídavek k nepříliš vysoké mzdě.

Jenže to, co bylo v USA po mnoho desetiletí běžnou praxí, začala nabourávat mladá generace. Ta více zvažuje, zda pro ni byla gastronomická a společenská událost natolik uspokojivá, aby ji ocenili penězi nad rámec cen z jídelního lístku. Průzkum ukázal, že 74 procent respondentů z generace Z (zahrnuti byli pouze respondenti starší 18 let) přiznalo, že odešli bez spropitného kvůli neuspokojivé službě.

Jedná se o nejvyšší procento ze všech generací, jak je definují moderní sociologové. Pro srovnání, totéž uvedlo 55 procent zástupců generace Y (narození v letech 1981–1996), 57 procent generace X (narození v letech 1965–1980) a 46 procent baby boomers (narození v letech 1946–1964). Z toho vyplývá, že starší lidé nad neuspokojivou návštěvou restaurace spíše mávnou rukou a spropitné zaplatí, zatímco mladší generace účet častěji zpochybní a nezaplatí nic navíc.

Podle experta na etiketu Nicka Leightona je spropitné v restauraci s obsluhou stále považováno za povinnost. U generace Z však dochází k narušení těchto zažitých pořádků. „Ale není se čemu divit. Dnes se setkáváme s obrazovkami pro spropitné téměř všude, dokonce i na nečekaných místech. Spropitné žádají samoobslužné čerpací stanice, ale i online obchody s oblečením. Není divu, že jsou lidé unavení z výzev ke spropitnému a ztrácejí trpělivost,“ řekl Leighton pro magazín Newsweek.

Odmítání spropitného však není jediná věc, kterou mladí lidé číšníky a číšnice dráždí. Podle Toma Jamese, výkonného ředitele řetězce Bill’s, zákazníci z generace Z s obsluhou odmítají komunikovat a raději vše objednávají prostřednictvím mobilních telefonů nebo kiosků. „Je to o tom, jak vyrostli. Komunikují prostřednictvím mobilních telefonů. Pokud je chceme zaujmout jako moderní hosty, musíme se přizpůsobit,“ uvedl pro deník The Telegraph. Protože útratu mladí hosté také řeší elektronicky, je pro ně snazší vyhnout se jakémukoli spropitnému.

„Jako číšník jsem trochu zaujatý, ale štve mě to. Myslím, že osobní služba si zaslouží ocenění navíc,“ zapojil se do diskuze o spropitném jeden z diskutujících na fóru Reddit. Mnoho lidí však oponuje a mladých, co nad útratou přemýšlí, se zastávají: spropitné by mělo odpovídat spokojenosti s podnikem, a obsluhující personál by měl tlačit na zvýšení základní mzdy, nikoli se spoléhat na dýška.