Smetana (či Smetaně?) se podařilo prokázat, že i v češtině je možné zvyknout si a používat ženská příjmení bez -ová, což mnozí kritici vylučovali.

Vzhledem k tomu, že stále přibývá žen, které si zvolily nepřechýlenou formu příjmení, bude tato forma i v běžné řeči stále obvyklejší a pro mluvčí přirozenější. Jména jako Alex Dvořák sice mohou způsobovat zmatení, třeba to ale kreativní čeština vyřeší nějakým spojením typu „paní Alex Dvořák“. Nebo také ne a paní Dvořák prostě navždy zůstane paní Dvořákovou.

Soudy v Německu aktuálně řeší spor mezi automobilkou Audi a jejím zaměstnancem Alexanderem B. Ten svého zaměstnavatele zažaloval kvůli zprávě: „Ten_ta BSM expert_ka je kvalifikovaný_vaná odborný_ná expert_ka.“ Vadí mu, že automobilka nutí zaměstnance používat obdobný styl ve veškeré vnitřní i vnější komunikaci, a po soudu požaduje, aby mu „všichni dali s genderově vyváženou mluvou pokoj“.

Soudci se do citlivého verdiktu evidentně příliš nechce a dopředu avizoval, že ať bude rozhodnutí jakékoli, v žádném případě nepůjde o precedent a bude se týkat výhradě konkrétní kauzy.

A má naprostou pravdu. O směřování jazyka nemají rozhodovat soudy, automobilky, ale ani jazykoví puritáni lpící na ženských koncovkách.

Řeč – ať už čeština, nebo jakýkoli jiný jazyk – je živý, neustále se měnící a přizpůsobující organismus, o jehož vývoji rozhodnou výhradě lidé, kteří ho používají. Tedy Alexander B. stejně jako Emma Smetana.