Když zkysnete na dálnici někde uprostřed braniborských polí a WhatsApp nefunguje, člověk z toho nejdřív viní opravdu nepřesvědčivé pokrytí 4G sítí německými mobilními operátory kdekoli trochu mimo civilizaci, ale ono ne. To Zuckerberg nám slavně zkolaboval a byla to jenom pondělní ochutnávka toho, co si lze představit pod spojením zranitelnost v 21. roku 21. století. Když spadne „Instáč“, bude to asi líto těm, kdo nemůžou hned vystavit další svoje obrázky, a jistě utrpí majetkovou újmu vlastníci, ale když se v následujících dnech utrhla cenová lavina v energetice, došly obavy i do poslední vesnice.
Čert a hromada
Bez ohledu na výsledek voleb a na to, kdo se kdy ujme vlády, máme tady problém, který je o několik řádů vážnější a netýká se jen Česka, ale celé Evropy. V mnoha jazycích, od těch slovanských přes maďarštinu až po němčinu, znají jedno úplně stejné rčení o čertovi, který vždycky kálí na největší hromadu. Lidoví básníci tím chtěli vyjádřit poznatek, že problémy mají tendenci se vrstvit a z té kumulace vždy vychází něco velmi nepěkného.
Vyprázdnění zásobníků s plynem by samo o sobě neznamenalo problém, kdyby se po poměrně tvrdé zimě bývaly byly doplnily. To, že celé léto nefoukalo, znamenalo vyšší poptávku po alternativních zdrojích, včetně těch plynových, což by nebylo zase „an sich“ nijak fatální, kdyby se doplnily ty zásobníky.
A ty by se doplnily, kdyby Rusko neomezilo dodávky. A ono by je možná nebylo bývalo tak omezilo z oficiálního důvodu přednostního zásobování na vnitřním trhu, kdyby zároveň neběžela v Německu debata o tom, zda otevřít, či neotevřít plynovod Nord Stream 2, shodou okolností právě dokončený. Jestli Rusko někdy umělo něco v celých svých dlouhých dějinách opravdu dobře, tak tedy nechat pocítit svou sílu. A v tomto případě ještě pěkně vydělat.
Emisní povolenky by také samy o sobě nebyly takový problém, kdyby Evropa nejdřív významnou část nestáhla z oběhu. Byly moc levné a jinak než přes jejich zdražení ke snižování emisí jejich producenty nedotlačíte. Ani to by ještě nebyl takový průšvih, kdyby svoji příležitost nevycítili investoři, kteří v časech ultralevných peněz hledali, na čem vydělat, a oživení poptávky po pandemii bylo vítanou příležitostí.
Práce k nezávidění
Do toho všeho ještě docela dost hráčů spekulovalo na to, že ceny energií se zase oslabí, na čemž se dá vydělat, ale mít nekryté, otevřené pozice je hodně riskantní strategie. Když nevyjde, nastává pravý opak. Lidé se pak bojí, že o své smluvní dodavatele přijdou, když je zima na krku.
To všechno dohromady – od extrémně uvolněné měnové a fiskální politiky přes oživení poptávky, jemuž nestačí sekundovat nabídka, až po technické komplikace, vlivy počasí a politiku – vytvořilo tu ďáblovu hromadu. Vrstvu po vrstvě z ní ubírat, to bude práce k nezávidění. Připravte se na všechno možné – od voucherů na zlevněný odběr přes kouzlení s daní z přidané hodnoty až po nápady na společné nákupy a posílení strategických zásob. Možná i na pokusy o vytěsnění spekulantů na trhu emisních povolenek dojde. Spousta politiků začne být opatrnější vůči náběhovým křivkám Zeleného údělu.
Všichni budou umazáni až po uši, ale pak možná do šapitó přijde Gazprom, celý v bílém.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.
