Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských ropných koncernů. S odkazem na své zdroje to o víkendu napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Vzniklý gigant by byl druhým největším producentem ropy po saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco a na trh by dodával téměř třikrát více ropy než největší americký producent, společnost ExxonMobil.

Sloučení největších ropných společností do jediného národního šampiona by posílilo vliv prezidenta Vladimira Putina na světové energetické trhy a ruskou válečnou ekonomiku, píše americký list.

Podle jednoho z diskutovaných scénářů by státem podporovaný gigant Rosněfť, který řídí Putinův důvěrník Igor Sečin, pohltil jiného státního producenta Gazpromněfť. To je dceřiná společnost firmy Gazprom, která je v Rusku monopolním vývozcem zemního plynu sítí potrubí. Společnost Rosněfť by také převzala soukromě vlastněnou firmu Lukoil, uvádějí zdroje WSJ.

Vedoucí pracovníci a vládní úředníci vyjednávají už několik měsíců. Rozhovory mohou, ale nemusejí vyústit v dohodu. Podrobnosti jakéhokoli plánu se navíc ještě mohou změnit, uvádějí zdroje lisu.

Spekulace o fúzích a převzetích se v Moskvě a v Petrohradě objevují pravidelně. V posledních deseti letech se ale žádné velké energetické transakce neuskutečnily. Mezi překážky patří odpor některých vedoucích pracovníků Rosněfti a Lukoilu a také problém shromáždit finanční prostředky na vyplacení akcionářů Lukoilu, uvádějí někteří lidé, s nimiž americký deník hovořil. Mluvčí Kremlu sdělil, že o jednáních neví, mluvčí Lukoilu je popřel a mluvčí obou zbylých firem komentář odmítli.

Nově vzniklý koncern by mohl Rusku umožnit zvýšit ceny zákazníkům v zemích, jako je Indie a Čína. Zdroje WSJ uvádějí, že Putin se prostřednictvím fúze snaží získat energetický sektor na podporu svého válečného úsilí. Někteří z dotázaných uvedli, že ruský prezident si představuje, že v době, kdy poptávka po ropě klesá v souvislosti s ekologičtějšími alternativami, bude schopen konkurovat Saúdské Arábii.

Ropa a zemní plyn Kremlu zajišťují téměř třetinu federálních příjmů, Putinovi pak vliv po celém světě. Úspěch Ruska při stabilizaci jeho ekonomiky tváří v tvář západním sankcím je z velké části zásluhou jeho ropného průmyslu, píše americký list.

Nyní však příjmy ruského federálního rozpočtu z ropného a plynárenského sektoru stále klesají. Letos v říjnu činily podle oficiálních údajů 1,21 bilionu rublů (asi 291 miliard Kč), zatímco loni v říjnu to bylo 1,64 bilionu rublů. Hlavním důvodem poklesu jsou nižší ceny ropy a sílící tlak sankcí, napsal polský deník Rzeczpospolita. Západ sankce vůči Rusku zavedl v odvetě za vpád ruských vojsk na Ukrajinu.