Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Podle prognózy správce přenosové soustavy ČEPS bude Česko potřebovat ještě tři paroplynové elektrárny o podobném výkonu, jaký má zařízení v Počeradech.
Z čeho budeme po odstavení uhelných elektráren vyrábět elektrickou energii? Podle prognózy společnosti ČEPS je z velké části nahradí elektrárny na zemní plyn.
K zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny bude zapotřebí postavit velké paroplynové bloky o výkonu 2400 megawattů (pro srovnání, největší česká paroplynová elektrárna, kterou ČEZ postavil v severočeských Počeradech, má výkon 840 megawattů). Vyrůst mají postupně do roku 2038, tedy do doby, než podle doporučení vládní Uhelné komise ukončí provoz poslední uhelné bloky.
Jak dále uvádí ČEPS v dokumentu Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040, přechod od uhlí k plynu bude rychlejší v případě menších tepláren a závodních elektráren. Tady pravděpodobně uhelné kotle nevydrží ani do roku 2030, nahradí je plynové zdroje o celkovém elektrickém výkonu zhruba 1000 megawattů. Pomalejší bude odklon od uhlí v případě velkých elektráren a některých tepláren (jmenovitě uvedeno Kladno, Mělník, Komořany či Opatovice).
Podle koncepčního scénáře, v němž ČEPS počítá s koncem uhelné energetiky k roku 2038, bude podíl zdrojů na výrobě elektřiny vypadat následovně: Jaderné elektrárny zajistí 48 procent elektřiny, plynové elektrárny (včetně tepláren a závodních zdrojů) dodají téměř 30 procent. Zhruba 22 procent zajistí obnovitelné zdroje s významným podílem sluneční a větrné energie.
Česko už v té době nebude vývozcem elektřiny, ale dovozcem. Záporné saldo obchodu s elektřinou však bude poměrně malé: 2,6 miliardy kilowatthodin, což odpovídá třem procentům celkové odhadované spotřeby v roce 2038.
Alternativu ke koncepčnímu scénáři nabízí takzvaný progresivní scénář, který počítá s odstavením uhelných bloků do roku 2033 a intenzivnější výstavbou větrných a fotovoltaických elektráren. ČEPS nicméně varuje, že v tomto případě by bylo nutné postavit spolehlivé záložní zdroje (pravděpodobně na zemní plyn) v rozsahu až 3600 megawattů. Takové řešení by bylo nákladnější a nepříznivě by se projevilo v cenách elektřiny pro koncové spotřebitele.
