Snahy pirátských poslanců, vybraných osvícených zákonodárců z dalších vládních stran a protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila o legalizaci marihuany narážejí na tuhý odpor. Ve vládní koalici se proti dekriminalizaci konopí tvrdě stavějí především lidovci. Je tak stále méně pravděpodobné, že se legislativní návrh, zavádějící jasná pravidla pro konzumenty a pěstitele oblíbené měkké drogy, podaří protlačit Poslaneckou sněmovnou.

O to absurdnější je skutečnost, že se v Česku naprosto legálně prodává alternativa k tradičnímu „jointu“, a sice (polo)syntetické kanabinoidy. Jde o substance vyráběné chemickou úpravou konopí, které se svým složením i účinky marihuaně blíží. Přestože se letos někteří politici snažili zákaz těchto látek prosadit, nakonec je patrně čeká jen nějaká forma regulace.

Miliardová poptávka

Produkty s obsahem syntetického kanabinoidu HHC se v Česku začaly ve větším měřítku šířit až v posledních dvou či třech letech. Příčina popularity je jasná: jelikož je prodejci nabízejí pod různými krycími zástěrkami – třeba jako sběratelské předměty nebo dekorace –, je jejich pořízení legální, a tím podstatně jednodušší než v případě klasické marihuany se složkou THC.

Jasným důkazem jejich prudce rostoucí popularity byl například letošní ročník veletrhu Cannafest, který se specializuje na prezentaci vybavení pro pěstitele či spotřebitele konopí. Ještě před několika lety na pražském výstavišti HHC nikdo nevystavoval; letos na začátku listopadu bylo ale stánků nabízejících syntetické kanabinoidy v nejrůznějších podobách nespočet.

Zmapovat přesně objem trhu s látkou, jejíž prodej de facto obchází jednoduchou fintou platné zákony, nicméně není jednoduché. Bezpochyby jde ale o stovky milionů až miliardy korun. „Relevantní data nejsou k dispozici. Z vlastních odhadů na základě informací, které se podařilo získat z trhu, je odhadovaná velikost trhu s těmito látkami v Česku až dvě miliardy korun,“ říká člen výkonného výboru Českého konopného klastru František Švejda.

Jen během posledních dvou let roste trh tempem v řádu stovek procent ročně a dosáhl už údajně zhruba pětiny velikosti černého trhu s tradiční marihuanou. „Počty konzumentů jsou v desítkách tisíc měsíčně – celkově to jsou již stovky tisíc lidí, z nichž mnoho se stává pravidelnými uživateli,“ dodává Švejda. 

Regulace místo zákazu

Syntetické či polosyntetické kanabinoidy pozornosti českých zákonodárců neunikly. Letos na začátku léta se chopil iniciativy dokonce ministr Vlastimil Válek. Šéf resortu zdravotnictví navrhoval tvrdý postup, tedy úplný zákaz HHC a dalších podobných substancí. „Sledujeme velice dynamický rozvoj prodeje v neřešené šedé zóně formou internetového prodeje a prodejních automatů,“ varoval ministr. 

Nakonec ale Válek se svým návrhem narazil hned na zasedání vlády. Jedním z hlavních odpůrců striktního zákazu byla Pirátská strana. „Již dávno se ukázalo, že tupá prohibice není řešením. O tom se nám podařilo přesvědčit i naše koaliční partnery na jednání vlády,“ pochlubili se v polovině července Piráti na svém účtu na sociální síti X (dříve Twitter).

Nejpravděpodobnější tak je, že HHC zůstane nadále mimo seznam zapovězených omamných substancí a bude se na něj vztahovat jen přísnější regulace zaměřená hlavně na mladé uživatele.

Omezení by měla být ještě striktnější než například v případě alkoholu nebo drog. Ve Sněmovně leží poslanecký návrh, který navrhuje, aby se kromě zákazu prodeje nezletilým nesměly syntetické kanabinoidy distribuovat (jako dosud) ve výdejních automatech. Stejně tak by podle návrhu měl skončit internetový prodej těchto sloučenin, pokud e-shopy dostatečně nezajistí, že se zboží nedostane do rukou nezletilých.

Státní pokrytectví

Podle Švejdy přistupuje stát k HHC pokrytecky. Už nyní je možné tyto látky alespoň v některé z forem zakázat. „Syntetické kanabinoidy, pokud nezískaly příslušnou autorizaci, by neměly být legálně prodávány jako součást potravin nebo potravinových produktů v Evropské unii. Žádný ze syntetických kanabinoidů tímto procesem neprošel, v mnoha zemích jsou naopak zařazeny na seznam návykových látek, a za žádných okolností je tedy nelze použít v produktech k vnitřní konzumaci,“ vysvětluje Švejda. A dodává: „Analogicky je tomu s platným nařízením o tabákových a příbuzných výrobcích, lze jej okamžitě aplikovat k omezení prodeje.“

Přístup politiků k HHC je zajímavý i vzhledem ke skutečnosti, že by se obdobná regulace měla vztahovat také na konopné produkty obsahující pouze kanabinoidy bez psychoaktivních účinků. Jde často o výrobky ve formě kosmetiky nebo olejů obsahující CBD, tedy po všech stránkách zcela neškodný přírodní kanabidiol, po němž se nikdo „zkouřit“ či jinak „sjet“ nemůže.

Spor o škodlivost

To v případě HHC neplatí. Kromě toho, že jde paradoxně o zcela legální alternativu k zakázaným měkkým drogám, poukazují experti také na další potenciální problémy spojené s HHC a dalšími konopnými deriváty. Tím hlavním je, že – navzdory stále masovější oblibě v posledních zhruba dvou letech – pořád nejsou dostatečně prozkoumané.

„Za tu dobu si výrobky zakoupily vysoké statisíce uživatelů a mnoho z nich se jejich účinkům vystavuje pravidelně. Opakujeme, že nemáme absolutně žádné informace o dopadech dlouhodobějšího užívání těchto látek,“ varuje Jiří Stabla, zakladatel společnosti vyrábějící konopné produkty na bázi již zmíněného CBD, tedy bez psychoaktivních látek.

Mnohem silnější než THC

Zároveň platí, že různé varianty syntetických kanabinoidů mají odlišné účinky. Všechny jsou vyrobeny tak, aby aktivovaly kanabinoidní receptory v centrálním nervovém systému, podobně jako to umí THC v běžné marihuaně. Některé ze syntetických kanabinoidů ale mají výrazně silnější účinky než klasické konopí.

Výrobci a distributoři produktů s obsahem HHC se připravované regulaci vcelku pochopitelně brání. Například podle Daniela Katanika ze společnosti RealKratom se HHC v Česku vyrábí z přírodního konopí, a nejde tedy o „čistou chemii“. Směsi pro vapování a další produkty jsou podle něj bezpečné a žádné negativní účinky dosud nikdo neprokázal.