Fialův kabinet nakonec sebral veškerou odvahu a zrušil Babišovu a Vojtěchovu vyhlášku o povinném očkování seniorů a vybraných profesních skupin jako zbytečnou. Vyhláška byla hloupá, protože nařizovala očkování v době, kdy bude nakažen skoro každý a nebezpečí riskantního souběhu vakcinace a nákazy je extrémně vysoké. A navíc zbytečná, protože ke zvýšení imunity by vedla až po odeznění současné omikronové vlny, kdy bude stejně zbytek populace imunizován proděláním nemoci ve zjevně dominantně velmi mírné podobě. Takže nějaké kladné body u voličů to přinese. Ještě splnit slib a zrušit absurdní segregaci neočkovaných a vrátit jim právo užívat veřejných služeb s negativním testem a co nejdříve začít chystat přechod ke chřipkovému režimu, který právě zavedlo Španělsko a chystá se na něj Británie.
Kasička a Farský
Ty kladné body budou dost potřeba, protože těch minusových je po prvních pár týdnech více, než je zdrávo. O slušnou porci se starají Starostové, kteří byli nejprve značně zaskočeni tím, že se někdo zajímá o zdroje jejich partajní kasičky a nejde to vyřešit jako na obecním zastupitelstvu větou: „Franto, nes..! Však my o tobě taky leccos slyšeli.“ Trapas se solárním podnikatelem z Velkých Břežan nad Kyprem a vynucená výměna ministra průmyslu nestačily a musely se vracet další korunky.
I to bylo málo, a tak to na vršku dozdobil zakrouceným hnědým předmětem oblíbený starosta ze Semil Farský, který si tři neděle po nástupu své koaliční vlády udělal osmiměsíční sabatikl a odjel do USA na studia. A trvalo mu pak více než týden, než pochopil, že členství v dolní komoře parlamentu je cosi jiného než být u dobrovolných hasičů, čímž rozhodně nechceme snižovat význam tohoto nesporně úctyhodného sboru, ale každopádně v Semilech nehoří tak často, jako se schází Sněmovna. Nakonec se rozhodl položit mandát. Ale museli jsme si to celé užít v přímém přenosu? Při vzniku vlády nás svíral strach z politického amatérismu Pirátů a teď vidíme, že tenhle problém má někdo úplně jiný.
Ale není v tom bohužel sám. V tomto směru zabodovala i předsedkyně Sněmovny Pekarová, která vtrhla do diplomacie s grácií slona v japonské zahradě. Že neví nic o Kazachstánu, u Středoevropanky až tak moc nepřekvapí, ale o Maďarsku by přes své mládí už mohla někde slyšet. Aspoň tolik, aby si odpustila velmi nepatřičný komentář k tamním volbám, v němž podpořila protiorbánovskou opozici, jejíž součástí je třeba i hnutí Jobbik, proti kterému je Tomio Okamura zasloužilým mecenášem romské kultury. Nekomentovat záležitosti, jimž nerozumím, snad není tak intelektuálně nestravitelný požadavek ze strany voličů.
Sporná novela
Je nesporné, že k dobru si vláda může přičíst posun v zemědělských dotacích nebo opatrné pokrácení babišovského zvyšování státních platů, byť mělo být razantnější. Ale vzápětí si to zase kazí novelou pandemického zákona, který měl skončit posledního února. Nyní má platit přinejmenším další půlrok a rozšiřuje zmocnění vládě a ministru zdravotnictví omezovat svobodu občanů bez kontroly parlamentu více, než dovoloval původně. To opravdu nebylo nutné.
Takže vláda sice přináší jistý mírný pokrok, ale vzhledem k úrovni vládnutí, z níž startuje, je až příliš mírný.
