Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Microsoft ohlásil lepší výsledky, než se čekalo, přesto zklamal. Přispěl tak k burzovním ztrátám Big Tech ve výší půldruhého bilionu dolarů.
Cena akcií amerického softwarového gigantu Microsoft ve středu výrazně klesla. Firma oznámila výsledky, jež investoři pokládali trochu paradoxně za neuspokojivé. Přes nominálně uspokojivou výši totiž prohloubily obavy z dalšího osudu umělé inteligence a jejího současného rozmachu.
Akcie společnosti se v úterním obchodování propadly o více než sedm procent, což tržní kapitalizaci společnosti snížilo o více než 200 miliard dolarů pod tři biliony dolarů. Microsoft přitom vykázal meziroční nárůst čtvrtletních tržeb o 15 procent na 64,7 miliardy dolarů a jeho zisk vzrostl o 10 procent na 22 miliard dolarů. Přestože byla čísla lepší, než se předpokládalo, investory vyděsily relativně nízké tržby v divizi cloud computingu, která je pro růst společnosti považována za klíčovou.
Co se tedy stalo? Trpělivost je sice ctnost, ale finanční ředitelka Microsoftu Amy Hoodová jí po investorech chtěla skutečně pořádnou dávku, píše server The Information. Během úterního konferenčního hovoru k výsledkům společnosti za červnové čtvrtletí Hoodová dvakrát zmínila, že mimořádné investice Microsoftu do výstavby a pronájmu datových center na podporu umělé inteligence se budou vracet „15 let a déle“.
Ty investice jsou rozhodně mimořádné. Microsoft uvedl, že jeho výdaje na nové budovy a vylepšení datových center se v právě skončeném fiskálním roce více než zdvojnásobily - z loňských 13,5 miliardy dolarů o na současných 35,4 miliardy dolarů.
Jedním z důvodů, proč Hoodová vyzývala investory, aby uvažovali v duchu běhu na dlouhou trať, je nabíledni. Tempo meziročního růstu cloudové výpočetní divize Microsoftu, Azure, zpomalilo v březnovém čtvrtletí na 30 z loňských 31 procent. Je to také méně, než Hoodová sama ještě před třemi měsíci očekávala. Microsoft dnes navíc předpokládá, že růst Azure v právě započatém čtvrtletí dále zpomalí na 28 až 29 procent.
Za zmínku ovšem také stojí, že očekávání pro Azure byla nebetyčně vysoká. V právě skončeném čtvrtletí stále rostl rychleji než mnohem menší srovnatelná divize konkurenčního Googlu.
Když se jeden z analytiků Hoodové zeptal, proč výkonnost Azure nebyla tak hvězdná jako v předchozích čtvrtletích, uvedla dva důvody. Jedním z nich bylo, že někteří – především evropští – zákazníci zredukovali své výdaje na Azure. Učinili tak z důvodů, které podle Hoodové i jejího nadřízeného Satyi Nadelly, šéfa Microsoftu, s umělou inteligencí nijak nesouvisely.
Druhým důvodem je podle Hoodové fakt, že Microsoft ještě nevybudoval dostatečnou kapacitu datových center, aby již existující poptávku uspokojil.
Na první pohled se zdá, že oba argumenty spolu navzájem nesedí: buď si lze stěžovat na slabou poptávku, nebo na nízkou výrobní kapacitu. Obojí najednou zní trochu jako výrok českého fotbalového klasika, že nic neplatil a ta částka taky nesedí.
Jiný analytik se Hooda zeptal, zda kapitálové výdaje Microsoftu, které v posledním čtvrtletí dosáhly rekordní výše 19 miliard dolarů, budou muset i nadále růst tak rychle jako v posledních čtvrtletích, aby bylo možné udržet současné tempo růstu příjmů Azure. Hoodová odpověděla, že tempo růstu Azure nebude záviset na zvyšování kapitálových výdajů. Správnost jejího úsudku v toto věci bude pro firmu v dalších obdobích zřejmě klíčová.
Hoodová řekla, že přibližně polovina těchto výdajů jde na financování pozemků a pronájem budov pro nová datová centra. Druhá polovina odráží náklady na nákup čipů - především centrálních procesorových jednotek a grafických procesorů - a jejich instalaci v těchto datových centrech.
Výdaje na datová centra a čipy se pak podle ní v současném fiskálním roce (skončí v červnu 2025) ještě zvednou. Dodala však, že Microsoft bude pokračovat v investicích do AI a cloud computingu způsobem, který bude „sladěn s klientskou poptávkou po produktech založených na AI a v případě potřeby podle ní bude upraven“.
Naznačila přitom, že by spolu s Nadellou mohla zvýšit nebo zpomalit tempo, jímž Microsoft instaluje nové čipy do datových center na základě úrovně poptávky a jejích výkyvů. Je ohledně této poptávky zjevně optimistická. Očekává, že růst Azure se v druhé polovině nového fiskálního roku zrychlí, protože investice Microsoftu do této jednotky se tou dobou začnou vyplácet. Je otázka, jestli (i v případě, že bude mít pravdu) to investorům postačí, aby byli trpěliví a čekali patnáct let, než její představa o další expanzi Microsoftu založené na umělé inteligenci dojde naplnění.
Společnost se sídlem v Seattlu stojí v čele závodu o podíl na trhu s umělou inteligencí díky významné investici do OpenAI. Utrácí miliardy dolarů na budování výpočetní infrastruktury, která podle Hoodové bude potřebná k pohonu příští generace systémů.
Akcie technologických firem však právě kvůli obavám z nadměrných výdajů v posledních týdnech klesly. Investorům jako by najednou došlo, že příjmy, jež budou generovat produkty založené na AI, nemusejí dosáhnout očekávané úrovně.
Investory v tom smyslu zneklidnily již minulý týden neuspokojivé výsledky Alphabetu, mateřské společnosti Googlu, jenž je jedním z nejvážnějších konkurentů Microsoftu. V úterý poté klesla i cena akcií výrobce mikročipů Nvidia, jenž dosud z boomu umělé inteligence profitoval nejvíce.
Čísla Microsoftu spustily další kolo výprodejů. Index Nasdaq, kterému dominují velké technologické společnosti, se v současné době obchoduje na nejnižší úrovni za poslední dva měsíce. (Přesto si za letošní rok dosud připsal 16procentní nárůst.) Skupina firem známá jako „sedm statečných“ (Microsoft, Apple, Tesla, Alphabet, Meta, Amazon a Nvidia) během posledních tří týdnů celkem přišla o hodnotu ve výši 1,5 bilionu dolarů.
Microsoft zveřejnil výsledky svého hospodaření těsně poté, co se musel potýkat s rozsáhlým výpadkem svých služeb, jako je e-mailová aplikace Outlook nebo cloudový hosting. Firma mezitím oznámila, že problém z velké části vyřešila.
Výpadek přišel necelé dva týdny poté, co svět technologií zasáhla chybná aktualizace bezpečnostního softwaru CrowdStrike. Kvůli ní nešlo vůbec zapnout miliony počítačů využívajících operační systémy Windows; experti to považují za největší výpadek IT v historii.
