Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Rakouské hlavní město si zadalo studii ohledně ekonomické využitelnosti malých modulárních reaktorů. Výsledek? Neekonomické „retro“ řešení výroby elektřiny.
Vídeň nepotěšila zastánce používání malých modulárních reaktorů (SMR), které mají v budoucnosti nahradit velké jaderné elektrárny. Ty se po celém světě budují od poloviny padesátých let minulého století.
Vedení hlavního rakouského města zadalo studii rakouskému Fóru pro vědu a životní prostředí, které vede fyzik Reinhold Christian. Chtělo vědět, zda malé reaktory, jež mají být levnější než tradiční jaderné bloky, mohou být alternativou pro výrobu elektřiny.
Výsledek není v protijaderném Rakousku překvapivý. Vývoj a stavba modulárních reaktorů nezaručují, že budou ekonomicky výhodnější variantou, než je využívání obnovitelných zdrojů elektřiny. Christian zdůraznil, že ekonomickou životnost SMR nelze v současné době prokázat, protože jsou v provozu fakticky jen dva modulární reaktory. Jsou umístěny na ruských lodích a mají poskytovat elektřinu v arktické oblasti.
Náklady na výstavbu výrazně přesáhly původní rozpočty. Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov měla stát 9,1 miliardy rublů, nakonec se cena vyšplhala až na 37,3 miliardy rublů (11,2 miliardy korun). Na lodi jsou dva reaktory o celkovém instalovaném výkonu 70 megawattů.
Na světě podle rakouských vědců existuje 66 dalších projektů, jež se vývojem SMR zabývají. Většina z nich ale zůstává „převážně na papíře“. Navíc neexistuje jednotící koncepce těchto projektů, kromě obecné definice, že je jejich výkon omezen na 300 MW.
Rakouská studie pro Vídeň cituje i zjištění německého úřadu pro bezpečnost nakládání s jaderným odpadem, jenž konstatoval, že nevýhody nákladů reaktorů s nízkým výkonem nelze kompenzovat tím, že se začnou vyrábět ve velkém množství.
Výsledek studie vídeňský radní pro životní prostředí Jürgen Czernohorszky z rakouské sociální demokracie bere jako důkaz, že technologie SMR je předraženým a vysoce nebezpečným retro řešením výroby energie. „Potřebujeme peníze na obnovitelné energie, energetické sítě a technologie skladování,“ zdůraznil.
Argumenty rakouského Fóra pro vědu a životní prostředí přivítali rakouští zelení politici. Protijaderný mluvčí a poslanec Zelených Martin Litschauer dodal, že pozorně sleduje poruchy evropských jaderných elektráren v posledních týdnech. Jen ve Francii byla od konce roku 2021 z bezpečnostních důvodů odpojena třetina jaderných elektráren, až patnáct reaktorů současně. A místo nich musely být zprovozněny uhelné elektrárny.
„Selhání následuje selhání,“ uvedl na adresu jaderného štěpení v energetice, které má být podle Evropské komise zařazeno na seznam udržitelných investic. Nejhlasitěji proti tomuto záměru protestuje právě sousední Rakousko.
Proti jsou i zástupci jednotlivých rakouských zemí. Hejtman Vorarlberska Markus Wallner z rakouské lidové strany prohlásil, že jádro je všechno možné, jen ne udržitelné nebo vhodné pro budoucnost. „Je to technologie nevyčíslitelného rizika, kterou nelze s jistotou kontrolovat a musíme ji opustit,“ shrnul stanovisko rakouských regionálních politiků. Alpská země přitom část elektřiny dováží z Německa nebo Česka, kde se jádro k výrobě používá.
