Se znaleckými posudky v insolvencích je to všelijak. Mnohdy udávají tón celých případů, rozhodují čísly v jinak emočních sporech, ale samy někdy klamou, aniž by to byla vyloženě jejich chyba. Metody oceňování mají svá praktická omezení, stejně jako vstupy, výstupy a postupy v nich užívané.
Je to zkrátka spíše akademická disciplína, která se s tržní realitou často míjí. Když v roce 2011 uznávaný znalecký tým z E&Y Valuations ocenil zkrachovalou Sazku na 3,57 miliardy korun, byla z toho pořádná mela. Posudek hrál do karet hlavním věřitelům PPF a KKCG tak okatě, že to nenamíchlo jen soupeřící Pentu, ale třeba i Českou spořitelnu.
Tím spíše, že v následné poněkud vlažné dražbě miliardářské alianci Kellner–Komárek stačilo k ovládnutí loterijního hegemona (byť tehdy těžce zraněného) přihodit nad hodnotu z posudku jen asi 250 milionů. Přes kritické hlasy ale formální chyby v posudku nalezeny nebyly.
Přesto se o pouhý rok později Kellner s Komárkem v Sazce rozstřelovali při ocenění přes deset miliard korun, tedy bezmála na trojnásobné úrovni. Z pohledu formálních a odborných postupů E&Y zřejmě není co vyčítat. Ale pokud bychom od posudků chtěli zachycení tržní reality, byli E&Y očividně úplně mimo.
Ne, bývalý šéf a stále majoritní akcionář Arca Investments Rastislav Velič v rozsáhlé skupině rozhodně neukrývá diamant, který by se jen blížil potenciálu Sazky. Zároveň ale i zde platí, že posudek likvidační hodnoty je prostě zejména akademickým cvičením, v jehož rámci znalci opisují vzorečky z odborné literatury a vkládají data relevantní jen pro určitou dobu a situaci.
V tom má pravdu jak správce Lee Louda, tak zástupce dlužníka a Veličův nástupce Peter Janiga. „Částka zmíněná v posudku zahrnuje pouze hodnotu v případě konkurzu, a to navíc bez nákladů na konkurz a započtení hodnoty aktiv slovenské majetkové podstaty. Stále platí, že reorganizace cílí na výrazně vyšší uspokojení přibližně ve výši poloviny hodnoty přihlášených pohledávek,“ uvedl Janiga v reakci na zveřejněný posudek začátkem týdne.
Znalecký ústav Equity Solutions Appraisals ocenil majetek skupiny Arca Investments na 2,625 miliardy korun. Přičemž přes 460 milionů představuje jištění pro jediného zajištěného věřitele – J&T Banku. Ta je jištěna nejcennější částí skupiny, akciemi realitního fondu Nova Real Estate. To je pro retailové investory, kteří prostřednictvím směnek a dluhopisů do skupiny poslali až šestnáct miliard korun, bolestivé čtení.
A pohled na oceňovaná aktiva skutečně mnoho optimismu nepřináší. Navíc realita může být ještě horší. Jde totiž o data k září loňského roku. Například padesát milionů korun, které měla skupina v té době na účtech v bance, už dnes bude z velké části pryč. Mimo jiné proto, že celý insolvenční proces s sebou nese obrovské náklady na poradce a právníky.
Hra čísel a paragrafů
Navíc 1,3 miliardy z celkové sumy 2,6 miliardy tvoří pohledávky za firmami i fyzickými osobami. Ze skupiny i mimo ni. Vymahatelnost těchto pohledávek bude pro budoucnost reorganizace či konkurzu Arca Investments naprosto zásadní. Zde je totiž velký prostor pro odchylky od reality a také znalci z EqSA zde byli dost obezřetní.
Arca Investments eviduje například pohledávku za svou maltskou dcerou přes 150 milionů eur, v přepočtu bezmála čtyři miliardy korun. Pro znalce však tato pohledávka má hodnotu jen asi čtyřicet milionů eur. Nevěří, že by byla v plné výši vymahatelná.
Na Veličovi a spol. teď bude, aby ukázali, že tam podobně velké peníze skutečně jsou a půjde se k nim v rámci reorganizace bez problémů dostat. Znalce zatím zjevně nepřesvědčili. Výsledky posudku ale pro ně mohou být svým způsobem i výhodné. Neboť z obsáhlého materiálu vyplývá, že výtěžek z konkurzu pro drobné investory by jen těsně překročil deset procent. To není mnoho. Veličův tým v reorganizaci stále sebevědomě nabízí mnohem více.
Ale uvěří mu ještě někdo? Vždyť z věřitelského pléna je stále hlasitěji slyšet, že snaha o reorganizaci je jen hrou o čas, jak vytáhnout ze skupiny miliony korun, jak i zbylý majetek posunout z dosahu bondholderů. Hra, jak několik měsíců živit spřátelenou armádu právníků a advokátních kanceláří. Ostatně ty to živí nejlépe a je jedno, na které straně zrovna jsou.
Ale samotný směnkař už moc důvodů k optimismu nemá. Pro něj brzy může být deset procent přijatelným vrabcem v hrsti. Existuje sice určitá šance, že Veličův holub na střeše bude mít nakonec opravdu hodnotu čtyřicet procent, stejně tak je ale možné, že už brzy bude mít hodnotu dvě a méně procent. Volba to není snadná.