V Praze mají tramvaje dlouhou tradici a hlavně neustále plní důležitou roli v městské hromadné dopravě. Ve většině dalších evropských velkoměst – především na Západě – jsou ale často brány jako zastaralý dopravní prostředek. Teď se však chystá jejich velký návrat. Sázet na ně chtějí Lisabon, Berlín či italská velkoměsta.

Cílem Evropské unie je do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což kromě jiného znamená snížení emisí z dopravy o 90 procent. Řada členských států proto hodlá využít prostředky z evropského fondu obnovy po pandemii na elektrifikaci městské hromadné dopravy. A tramvaje jsou ideálním prostředkem.

Jedním z měst, v nichž hrají tramvaje důležitou roli, je portugalský Lisabon. Kromě tradice je to dáno také faktem, že jiné prostředky hromadné dopravy jsou v tamních strmých či hodně úzkých uličkách prakticky nepoužitelné. Řada linek však byla dlouhodobě podfinancovaná a některé z nich byly v 80. a 90. letech minulého století zrušeny, často na úkor autobusů. Karta se začala obracet v roce 2017, kdy město získalo kontrolu nad provozem hromadné dopravy od státu. Radnice pak začala historické linky obnovovat, včetně těch, které vedou přímo do centra města.

„Posilujeme systém, který byl vytvořen před více než 150 lety pro obyvatele roztroušené na našich sedmi kopcích. Nyní má navíc přidanou hodnotu jako varianta dekarbonizované přepravy,“ řekl webu Politico radní města se zaměřením na dopravu Miguel Gaspar. Starosta města Fernando Medina nedávno oznámil, že Lisabon chystá nákup nových 15 tramvají za 43 milionů eur.

„Chce učinit naši síť zelenější a snížit počet 54 procent dojíždějících, kteří se do Lisabonu dostávají osobními vozy. Chtěli bychom to číslo snížit na třetinu, ale abychom toho docílili, musíme jednat hned,“ uvedl Gaspar, který volá i po větší podpoře ze strany Evropské unie.

Rozvoj tramvajové sítě chystá také Berlín a jeho levicová radnice. V plánu je obnova linek do západní části města, které byly v rozděleném městě zrušeny zemskými vládami v polovině minulého století. V příštích patnácti letech by mělo být položeno nových 70 kilometrů tramvajové dráhy. Radnice navíc pokračuje v modernizaci, v průběhu května by měly být vyřazeny i poslední zbývající tramvaje značky Tatra, které mají být nahrazeny modernějšími a přístupnějšími modely. Právě na tramvajovou přepravu má být kladen zvláštní důraz ve snaze o ekologičtější přístup k městské dopravě, na niž má být vynaloženo až 28 miliard eur.

Obnovu starých linek a zavedení nových chystají i italská velkoměsta Milán a Řím. Právě hlavní město mělo kdysi nejrozsáhlejší tramvajový systém v zemi, v současnosti je ale upozaděný. V Římě jezdí šest linek na 36 kilometrech tratí. To by se v příštích letech mělo změnit, podle nejnovějšího návrhu by mělo přibýt sedm spojů a 33 kilometrů nových tratí.

Velké investice chystá i španělská Sevilla, která plánuje na obnovu tramvajové sítě, která byla vybudována v roce 1897, vyřazena z provozu v šedesátých letech minulého století a znovu obnovena před čtrnácti lety, vynaložit 19,6 milionu eur.