Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Lidé kvůli vysokým doplatkům vynechávají nebo snižují dávky předepsaných léků. Podle odborníků se bude situace kvůli vysoké inflaci a krizi na Ukrajině nadále zhoršovat.
To, že vliv doplatků na užívání léků je značný, vyplynulo z průzkumu agentury Marketing Insight. „Nejhůře jsou vnímány tzv. vysoké doplatky, které se pohybují v řádu stovek korun za jednu položku. Do této kategorie patří zejména tzv. glutidy, speciální léky na cukrovku, ale také venofarmaka, léky na posílení žilních stěn, a chondroprotektiva, léky na chronická degenerativní onemocnění kloubů,“ říká René Henc z agentury.
U vysokodoplatkových léků (nad 300 korun za balení) Češi bez ohledu na doporučení lékaře často snižují dávku, případně ji úplně vynechají. Přiznalo se k tomu například třicet procent pacientů, kteří užívají farmaka k léčbě chronické žilní nedostatečnosti, nebo 27 procent pacientů, kteří mají potíže s klouby. Pro celou třetinu pacientů tak představují doplatky na léky významnou finanční zátěž, kvůli níž musí rušit nebo odložit jiné výdaje, jinak by na léky neměli peníze.
„U těchto léků tvoří značnou část uživatelů senioři. Nepravidelnost užívání léků, jejich vynechávání a nesprávné dávkování mají pak samozřejmě za následek zhoršování zdravotního stavu a protahování zdravotních obtíží,“ říká Renata Venhodová z lékárny Magistra.
Výzkumníci z agentury Marketing Insight očekávají, že snaha, ale i nutnost ušetřit se budou do budoucna zvyšovat. Důvodem je ekonomická situace země a občanů, zejména inflace a také nejistota z dalšího vývoje ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. „Výhled do budoucna se v důsledku objektivních faktorů, jako je makroekonomická situace, a zejména inflace, možné přímé i nepřímé dopady ruské invaze, ale i subjektivních faktorů jednotlivých pacientů jeví jako negativní,“ uvedl Henc.
Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv vydaly v loňském roce veřejné lékárny léky na předpis v hodnotě 41 miliard korun, což představuje 144 milionů jednotlivých balení preskripčních léků. Jedná se celkem o 7783 lékárenských položek, přičemž průměrná hodnota jednoho léku je 284 korun. Průměrná hodnota doplatku pak činí čtyřicet korun.
V Česku je stále platný ochranný limit. Pokud pacient za jeden rok překročí tento limit, jsou mu další doplatky vráceny. U dětí činí limit tisíc korun, u seniorů nad 65 let tisíc korun, nad sedmdesát let pak 500 korun. Stejný limit platí pro invalidy ve třetím stupni. U všech dospělých pacientů mimo tyto skupiny pak platí ochranný limit pět tisíc korun ročně. Limit se však nevztahuje na všechny léky. Peníze zaplacené nad rámec ochranného limitu jsou vráceny až zpětně, do šedesáti kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen.
