Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Novelu zákona, která by umožnila vakcinaci v lékárnách, zastavily obavy o to, jak by lékárníci zvládli případné vedlejší účinky
Lékaře netřeba, stačil by lékárník. Anebo ne? Poslanci se přou o návrh zákona, podle něhož by vakcíny proti covidu-19 či chřipce mohli aplikovat i zaměstnanci lékáren. Zásadně proti jsou členové zákonodárného sboru, kteří jsou zároveň lékaři. Podle nich by taková praxe mohla ohrozit zdraví i životy pacientů.
Zatímco dnes je nutné si pro naočkování zajít k lékaři, v budoucnu by mohla stačit návštěva lékárny, případně zubaře. Česko se tím inspiruje u jiných evropských států, například Británie, Francie či Norska. Zákon, který schválila ještě minulá vláda Andreje Babiše (ANO) na popud tehdy opozičních Pirátů, měl zvýšit přístupnost vakcín a celkovou proočkovanost populace proti covidu-19 a chřipce.
„Lékárny mají velký potenciál. Jejich zapojením bychom mohli mít o několik tisíc očkovacích míst více,“ argumentovala pirátská poslankyně Olga Richterová v březnu 2021. Jenže Babišova vláda váhala a zákonu dala zelenou až v prosinci 2021, dva dny předtím, než ji nahradil Fialův kabinet.
Poslanecká sněmovna se novelou začala zabývat až v dubnu letošního roku a schválila ji v prvním čtení za podpory současného ministra Vlastimila Válka (TOP 09). Jenže potom klíčový zdravotní výbor Sněmovny projednávání přerušil s tím, že na tématu nepanuje shoda. Ukázalo se, že výbor, který je do značné míry složen z lékařů, je k záměru velmi kritický. Jednoznačnou podporu nemá zákon ani ve vládní koalici. Zákon se zasekl a tím padla veškerá naděje, že by lékárníci mohli začít už letos na podzim při očekávané další vlně covidu očkovat.
Zákon předpokládal, že do očkování by se lékárny mohly zapojit dobrovolně. Očkovat by se mohli lidé od 18 do 65 let. „Nechceme očkovat malé děti a starší občany, kteří mají více komorbidit (nemocí, pozn. red.). Tam upřednostňujeme to, aby se očkovali u lékařů,“ uvedl Martin Kopecký, viceprezident České lékárnické komory, která novelu podporuje.
Z hlediska lékáren je to pochopitelné: byl by to pro ně další zdroj příjmů. Cílem komory ale prý je, aby se zvýšila proočkovanost Čechů. „Právě nízká proočkovanost ukazuje, že náš systém není příliš funkční,“ tvrdí Kopecký.
Podle České vakcinologické společnosti se u nás proti chřipce očkuje jen asi sedm procent populace, zatímco v jiných vyspělých evropských zemích je to i několikanásobně více. Podíl lidí plně naočkovaných proti covidu-19 aktuálně podle dat ministerstva zdravotnictví činí 65 procent populace, řadě lidí však očkování již vyvanulo a počty nově naočkovaných se příliš nezvyšují.
Proti zákonu se postavily některé odborné společnosti, včetně té epidemiologické. „Očkování patří do ordinací praktiků, dětských lékařů, ambulantních specialistů, nemocničních lékařů. Nikoli do ordinací lékárníků a zubařů. Povolíte praktikům, aby ve svých ordinacích prodávali léky? Lékárník nedokáže kvalifikovaně vyšetřit pacienta, posoudit kontraindikace, alergické reakce,“ rozhorlil se třeba Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti.
Za kratší konec provazu nakonec lékárníci tahali i ve sněmovním výboru. „Je to problém, který vyvolává mnoho až vášnivých diskusí. Musíme to bedlivě zvážit. Není to diskuse jako o tom, jestli se bude prodávat žvýkačka,“ řekl předseda výboru Bohuslav Svoboda (ODS) s tím, že má k zákonu výhrady.
Zcela proti byli zástupci ANO a SPD, tedy současné sněmovní opozice, ačkoli návrh původně připravila vláda vedená ANO. Podle lékařky a poslankyně Věry Adámkové (ANO) se jedná o hazard s lidskými životy. „Co bude lékárník dělat v případě závažných neočekávaných reakcí pacienta na očkování? Jak si poradí třeba s anafylaktickým šokem? Na takové situace vás krátké školení nepřipraví,“ má jasno Adámková.
Podobně se vyjádřil i stínový ministr zdravotnictví za ANO, gastroenterolog Julius Špičák. Již dříve proti záměru protestovalo Sdružení praktických lékařů. Jeho předseda Petr Šonka na jednání sdělil, že současný systém očkování je dostatečný, naráží se spíše na neochotu lidí se očkovat.
Česká lékárnická komora kontrovala průzkumem, podle něhož by se lékárníkem nechalo proočkovat 54 procent respondentů, pro 74 procent respondentů je lékárna dostupnější než ordinace praktického lékaře. Sněmovní výbor nakonec projednávání zákona přerušil. Ministerstvo zdravotnictví informovalo, že se nejedná o zásadní komplikaci. Během podzimu chce představit rozsáhlejší novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, kde bude problematiku řešit komplexněji.
