Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Technologický průmysl se děsí války o Tchaj-wan. Odstřihnutí od čínských problémů je však téměř stejně bolestné
Tim Cook a Joe Biden se loni v prosinci pod arizonským sluncem pěkně usmívali. Aby ne – šéf Applu a americký prezident oslavovali společný triumf: firma Taiwan Semiconductor Manufacturing Company v arizonském Phoenixu představovala svou novou továrnu za čtyřicet miliard dolarů na výrobu čipů. Byl to první takový krok na americké půdě po více než dvou desetiletích.
„Je to neuvěřitelně významný okamžik. Pro Spojené státy znamená šanci zahájit novou éru pokročilé výroby,“ řekl Cook davu shromážděných politiků a těžkých vah technologického průmyslu. A skutečně, TSMC, největší smluvní výrobce čipů na světě, plánuje od příštího roku v Arizoně vyrábět některé ze svých nejpokročilejších polovodičů.
Apple je prominentním zákazníkem TSMC. Na čipech, jež si u firmy objednal, se poprvé za dobu její existence bude skvět nápis „Made in America“. Hvězdy, pruhy a nakousnuté jablko k sobě velmi optimisticky pasovaly.
Onen optimismus, jak už to bývá, však situaci vystihuje jen částečně. Arizonští mají radost z nových pracovních míst a prezident si vyslouží munici pro další volby. Nevyřčeno však zůstalo, že složité polovodiče, jež bude TSMC vyrábět, jsou jen malou částí dodavatelského řetězce Applu (a jiných elektronických výrobců). Každičký chytrý telefon vyžaduje kromě špičkových polovodičů mnoho dalšího – od méně pokročilých, „doprovodných“ čipů přes tištěné spoje až po sofistikované objektivy fotoaparátů. Výroba toho všeho – plus konečná montáž – je soustředěna v Asii. A je-li v tomto kontextu řečeno Asie, myslí se tím především Tchaj-wan a pevninská Čína.
Posledně jmenovaná mocnost se pochopitelně snaží svůj handicap dohnat. Čínská společnost Luxshare Precision Industry, původně dodavatel komponent pro Apple, začala v roce 2021 vyrábět celé iPhony. Čínská jednička ve výrobě obrazovek, BOE Technology Group, nyní vyrábí některé z pokročilých OLED obrazovek pro iPhony, což byla dříve výhradní doména jihokorejských výrobců. Tamní výrobce objektivů pro fotoaparáty Sunny Optical se poprvé objevil v seznamu dodavatelů pro rok 2023, čímž se dostal na trh, který dříve patřil pouze tchajwanským hráčům.
Tchaj-wan si přesto drží unikátní postavení: pro běh západních ekonomik je zcela nepostradatelný. „Pokud někdo zasáhne Tchaj-wan, technický a elektronický průmysl na celém světě je v podstatě v háji,“ říká Hsieh Jong-fen, zakladatel firmy MA-tek, která ve velkém testuje čipy.
Slabá místa mezinárodních dodavatelských řetězců odhalila již před třemi lety pandemie, přesněji řečeno restriktivní reakce vlád na ni. Peking v tom směru hrál první housle, když jeho politika „nulové tolerance covidu“ sice nezamezila šíření koronaviru, zato pořádně zatřásla vším, co za několik desetiletí globalizace vzniklo.
V tomto případě byla důvodem ničivých omezení mezinárodního obchodu pandemie, ale v budoucnosti může mít podobný tah na svědomí cokoli jiného, například napětí geopolitické. A smůla – alespoň pro Západ – spočívá v tom, že Peking hraje hlavní roli jak ve fungování dodavatelských řetězců, tak v onom napětí, jež řetězce potenciálně ohrožuje. Tchajwanské firmy mají značnou část své výroby na území pevninské Číny, pročež mezi Tchaj-wanem, Čínou a USA vznikl trojúhelník vzájemné závislosti. Tato závislost se prohlubovala i v dobách, kdy si Tchaj-pej, Peking a Washington vzájemně nemohly přijít na jméno.
Právě hrozba vystupňovaného napětí, jež může přerůst v otevřený válečný konflikt o Tchaj-wan, dnes tlačí na technologické firmy, aby změnily způsob, jímž fungují. Připadá vám to jako senzacechtivé strašení válkou tam, kde hraje prim ekonomická diplomacie? Možná, ale mnoho lidí, kteří čínsko-americkým vztahům vidí z určitého úhlu pod pokličku, si myslí opak. Jedním z nich je vrchní velitel amerického válečného letectva, generál Charles Brown. Podle jeho odhadu, jejž loni citovala média po celém světě, vypukne o Tchaj-wan otevřená válka zhruba v roce 2025.
Takové riziko nemusí být zdaleka jistotou, aby dokázalo vedení společností na Tchaj-wanu (a vztahu Západu s Čínou) závislých přimět k posunutí úvah o opuštění obou čínských zemí do reálné, praktické roviny. Příkladem budiž příběh Unimicronu, jenž vyrábí tištěné spoje pro Apple, Intel a další světové firmy. Většinu výrobních závodů provozuje na území pevninské Číny ze stejných důvodů jako západní společnosti, kvůli levnější pracovní síle.
„Před dvěma lety, kvůli Trumpově obchodní válce, nám zákazníci řekli, že chtějí přesunout výrobní kapacity mimo Čínu, a tak jsme se je rozhodli expandovat na Tchaj-wanu, v naší domovské základně,“ řekl listu Nikkei Asia výkonný ředitel Unimicronu Mike Lamble.
Loni v srpnu byla společnost uprostřed mnohamiliardové tchajwanské expanze. V tu chvíli se však rozhodla Tchaj-wan navštívit Nancy Pelosiová, tehdy ještě ve funkci předsedkyně Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu. Peking to rozzuřilo doběla; jeho reakcí byla ostrá vojenská cvičení rovnou u tchajwanského pobřeží.
Klienti Unimicronu patřičně znervózněli. „Naši zákazníci poté řekli, že kvůli obavám z války chtějí výrobní alternativy nejen mimo Čínu, nýbrž i mimo Tchaj-wan,“ řekl ředitel Lamble. „Byli jsme ohromeni a došla nám řeč… Jak lze přesunout obrovský dodavatelský řetězec z Číny a Tchaj-wanu při zachování cen?“
Od poloviny minulého roku takto začaly firmy jako Intel, AMD, Nvidia, Meta, Google i Amazon žádat o přesunutí výroby mimo Čínu a Tchaj-wan, píše list Financial Times. Výrobci notebooků HP a Dell přímo řekli svým dodavatelům, aby začali budovat kapacity v jihovýchodní Asii. Dell se dokonce snaží použít poslední čipy vyrobené v Číně už v roce 2024.
V tom je další problém, jenž arizonský úspěch Applu a Washingtonu relativizuje. Zatímco geopolitické napětí se může vystupňovat ze dne na den, přesunutí výroby sofistikovaných zařízení je záležitostí na několik let. Stavba závodu na jejich výrobu trvá nejméně tři, ale častěji pět let.
Geopolitické napětí tak přepisuje pravidla technologické výroby. Vzorce, které dosud v 21. století spolehlivě fungovaly, jsou ohroženy. „Máme pohotovostní obchodní plán – takzvaný BCP –, abychom se připravili na narušení dodavatelského řetězce, jakým je válka,“ řekl pro Nikkei Asia Jošiaki Jošida, výkonný ředitel japonského Advantestu, výrobce zařízení pro testování čipů. „Ale pokud v Tchajwanské úžině skutečně dojde k vojenskému konfliktu, upřímně si myslím, že jakýkoli plán bude naprosto zbytečný. Pro dodavatelský řetězec čipů by to byl soudný den.“
