Černouhelná elektrárna Mehrum poblíž Hannoveru přešla loni v prosinci do rezervy. Vlastník elektrárny, kterým je od roku 2017 holding EPH miliardáře Daniela Křetínského, získal za předčasné odstavení „špinavého“ zdroje od německého státu přiklepnuté odškodnění v blíže neupřesněné výši. Letos na podzim se počítalo s úplným odstavením elektrárny z roku 1979.

Místo toho kotle v následujících dnech znovu najedou. Důvodem je přetrvávající nedostatek plynu, jehož dodávky do Evropy Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přiškrcuje. Plyn se na výrobě elektřiny v Německu podílel v loňském roce zhruba z patnácti procent. Nyní mají výpadek pokrýt staré uhelné zdroje, se kterými se už nepočítalo. Mehrum je první elektrárnou, která se takto vrací do provozu. 

Jak řekl televizi NDR šéf elektrárny Armin Fieber, vedle nutné revize kotlů si bude muset elektrárna zajistit i nové dodávky uhlí. V minulosti totiž získávala šedesát procent energetické komodity z Ruska.

Otázka také je, jak si technologie s jiným uhlím poradí. Klíčové bude rovněž udržet stávající zaměstnance, kteří měli skončit na podzim a je možné, že mnoho z nich už mělo vyhlídnuté jiné zaměstnání. V tuto chvíli se počítá s tím, že zdroj pojede ještě minimálně dvě zimy.

Jádro chtějí už i voliči Zelených

Znovuspuštění elektrárny přispělo do debaty o posunutí odstavení posledních tří německých jaderných bloků, které je naplánované na konec letošního roku. Jak minulý týden potvrdila při návštěvě Prahy ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, v tuto chvíli Německo s koncem jádra stále počítá. Tlaky na zachování jaderné energetiky v zemi však sílí, k čemuž přispívá právě i nutnost vyrábět elektřinu z vysoce emisních uhelných zdrojů. 

Na zachování jádra tlačí hlavně vládní strana svobodných (FDP), proti jsou naopak Zelení a sociální demokraté (SPD). Otáčet se však začíná i veřejné mínění. Podle nedávného průzkumu pro deník Bild am Sonntag je pro prodloužení provozu bloků sedmdesát procent Němců včetně 54 procent voličů Zelených.

Spory se však vedou i o to, jak dlouho by měla trojice bloků v případě prodloužení provozu ještě běžet, zda se nechají jen déle „dojet“ se stávajícím palivem, nebo zda provozovatelé mají objednat palivo nové. Dodávka totiž trvá minimálně rok.

A do věci vstupuje i případné znovuspuštění tří již odstavených jaderných bloků, jejichž provoz skončil s posledním dnem loňského roku.