Uhelný průmysl skončí v Německu nejpozději v roce 2038. První, nejšpinavější elektrárny by se ovšem měly začít odpojovat od sítě už za dva roky, v lužickém revíru na východě země to bude v roce 2025. Na harmonogramu se už před rokem usnesla takzvaná uhelná komise. 

Na novou éru se proto připravuje i společnost LEAG českého miliardáře Daniela Křetínského, která v německé Lužici vlastní čtyři hnědouhelné doly a čtyři elektrárny. Jak informoval německý deník Die Welt, společnost požádala a následně i získala povolení pro provozování železniční přepravy. Firma vlastní na devadesát lokomotiv a zaměstnává tři stovky strojvedoucích, které v současnosti využívá výhradně na přepravu vlastního uhlí. V budoucnu by je však mohla nabídnout pro nákladní přepravu i třetím stranám. 

„Bereme transformaci do vlastních rukou. Vyvíjíme celou řadu nových obchodních příležitostí mimo těžbu a výrobu elektřiny z hnědého uhlí,“ prohlásil šéf LEAG Helmar Rendez. Vládní plány na pomoc hnědouhelným regionům, na které konec těžby a spalování citelně dopadne, nabírají totiž podle něj zpoždění. Příčinou je i aktuální pandemie koronoviru, která téma odsunula stranou.

Vedle železniční dopravy buduje LEAG také například v areálu elektrárny Schwarze Pumpe obří megabaterii o úložné kapacitě 53 megawatthodin. Projekt s názvem BigBattery Lausitz se skládá z 13 kontejnerů a přijde na 25 milionů euro. Po dokončení plánovaném na letošní léto bude sloužit ke stabilizaci přenosové sítě. 

O společnost LEAG se napůl dělí Křetínského Energetický a průmyslový holding (EPH) a PPF Investments, za kterou stojí dlouholetý spolupracovník Petra Kellnera Tomáš Brzobohatý, s nejbohatším Čechem však společnost úzce spolupracuje. EPH předloni vyčíslil ztrátu LEAG na 26 milionů eur, s padesátiprocentním podílem PPF Investments jde tedy o minus 52 milionů eur.