Kreml si chtěl podat Česko v OSN. Odmítáme ruskou propagandu, reagoval Lipavský
Česko se odmítlo zúčastnit jednání Rady bezpečnosti OSN, které na sobotní večer svolalo Rusko kvůli ostřelování ruského města Belgorod.
Praha nebude sloužit lživé ruské propagandě, vysvětlil odmítavý postoj ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Moskva totiž vyzvala Prahu, aby se český zástupce při OSN zúčastnil jednání Rady bezpečnosti OSN a vysvětlil české dodávky zbraní na Ukrajinu.
„Odmítáme se nechat Ruskem kamkoli předvolávat. Česko nebude sloužit lží otrávené propagandě agresora. Až bude chtít Rusko na půdě Rady bezpečnosti řešit stažení svých okupačních vojsk, rádi dorazíme,“ uvedl Lipavský. Zástupce Ruska následně obvinil Prahu ze „zbabělosti a malomyslnosti“.
Ruskou výzvu k české účasti na jednání RB OSN kritizoval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Václav Havel říkal, že Rusko má problém v tom, že neví, kde má hranice. Bez hranic je evidentně i Putinova drzost,“ uvedl s poukazem na výrok prvního českého prezidenta z devadesátých let minulého století a na postoje ruského prezidenta Vladimira Putina.
Moskva obvinila ukrajinské síly z ostřelování Belgorodu u ukrajinských hranic, které si podle ní vyžádalo nejméně 22 obětí na životě a přes sto zraněných. Ukrajina podle Moskvy použila k útoku mimo jiné raketomety RM-70 Vampire české výroby.
Ruské ministerstvo obrany předtím uvedlo, že Ukrajina na Belgorod zaútočila dvěma raketami Olcha nesoucími kazetovou munici a také pomocí raketometů Vampire. Kyjev se k událostem v Belgorodu zatím nevyjádřil. Ukrajinská média ale s odvoláním na své zdroje napsala, že ukrajinské síly útočily na armádní cíle v Belgorodské oblasti a že výbuchy a požáry v Belgorodu zapříčinila neprofesionalita ruské protivzdušné obrany.
Rusko v pátek provedlo největší vzdušný útok na Ukrajinu od začátku invaze loni v únoru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že útok si vyžádal 39 životů a desítky zraněných. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko oznámil, že v metropoli při útoku zahynulo šestnáct lidí. Město bude držet 1. ledna den smutku.
Česko bylo jednou z prvních zemí, které poskytly Ukrajině vojenskou pomoc poté, co ji loni v únoru Rusko napadlo. Do začátku letošního října Ukrajině darovalo nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády v pořizovací ceně 6,2 miliardy korun, zůstatková hodnota činila 1,2 miliardy. Zbraně na Ukrajinu posílají i čeští zbrojaři, na Ukrajinu vyvezli vojenský materiál za desítky miliard korun. Kromě podpory organizované státem se do vyzbrojování Ukrajiny zapojuje i veřejnost prostřednictvím sbírek.