V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Přiznáním, že se mýlil ve Vladimiru Putinovi, se Miloš Zeman zařadil k dalším významným českým politikům novodobé historie, kteří příliš pozdě poznali, že se kremelským vládcům nedá věřit.
Historie se opakuje. I když si to mnohdy odmítáme přiznat. A dokonce i když citát amerického filozofa a spisovatele španělského původu George Santayany „ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, ji opakovat“ pokládáme za otřepanou frázi. Existují totiž výroky – pronesené třemi různými českými politiky ve velmi odlišných dobách, vždy na adresu vládců Kremlu –, které jiný výklad než ten Santayanův nepřipouštějí.
První větu tohoto druhu pronesl československý prezident Edvard Beneš v březnu 1948, po osobní schůzce si ji zaznamenal historik Václav Černý. Bylo to krátce po komunistickém puči a jen pár dní po tragické smrti Jana Masaryka. Těžce nemocný a zcela zlomený Beneš vyjádřil svůj vztah k Moskvě a jejímu tehdejšímu vládci poměrně stručně, ale zcela jednoznačně: „Byl jsem podveden.“
O dvacet let později, v noci z 20. na 21. srpna 1968, začala na území Československa „bratrská pomoc spřátelených armád“ pod velením Sovětského svazu v čele s Leonidem Brežněvem. „Do poslední chvíle jsem opravdu nevěřil, že by sovětští vedoucí činitelé rozpoutali proti nám agresi. V tu noc jsem však pochopil, jak hluboce jsem se mýlil,“ řekl později šéf komunistické strany a vůdčí osobnost pražského jara Alexander Dubček.
Posuňme se o dalších 54 let dále, do 24. února 2022, kdy ruská armáda z rozhodnutí Vladimira Putina napadla Ukrajinu. Dlouholetý Putinův skalní obhájce Miloš Zeman řekl: „Před několika dny jsem řekl, že Rusové nejsou blázni a na Ukrajinu nezaútočí. Přiznávám, že jsem se mýlil.“
U všech tří politiků mělo (u Zemana ještě má) toto kremelské prozření zásadní dopad: jejich dlouhodobá strategie se najednou celá sesypala. Začněme u Edvarda Beneše. Mnichovská dohoda na konci září 1938 se pro něj stala osobním traumatem. Po vypuknutí války pak hledal pro Československo nové poválečné mezinárodní ukotvení, v jehož středu by nestály Francie nebo Británie.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
