Situace se vyhrotila natolik, že i tradiční korejské kimchi, považované za symbol národní identity, se ocitlo pod tlakem. V první polovině roku 2024 Jižní Korea poprvé dovezla více kimchi, než vyvezla. Většina dovozu pochází z Číny, kde je kimchi produkováno za šestinovou cenu oproti korejské verzi.

Yeo Han-koo, bývalý jihokorejský ministr obchodu, nyní působící v Peterson Institute for International Economics ve Washingtonu, upozorňuje, že problém přesahuje rámec často diskutovaných odvětví, jako jsou elektrická vozidla či solární energie. „Tato situace ovlivňuje celou globální ekonomiku,“ říká Yeo.

Zvláště tvrdě zasáhl čínský konkurenční tlak ocelářský průmysl. Hyundai Steel oznámila meziroční pokles provozního zisku o 78,9 % ve druhém čtvrtletí, zatímco ocelářská divize Posco zaznamenala pokles o 50,3 %. Cena čínské oceli je v průměru 19 900 Kč za tunu, oproti 59 300 Kč za tunu korejské oceli.

Petrochemické společnosti čelí rovněž vážným problémům, některé dokonce zastavily výrobu či odložily plány na expanzi.

Jihokorejské firmy intenzivně hledají způsoby, jak na tuto situaci reagovat. Podle průzkumu Korejské obchodní a průmyslové komory již 70 % firem pociťuje nebo očekává negativní dopady čínských exportů na své podnikání.

Mnohé společnosti se snaží odlišit kvalitou svých produktů. Současně však roste počet právních protiopatření, včetně stížností na dumping a porušování patentů.

Vývoj vzbuzuje obavy o dlouhodobou konkurenceschopnost jihokorejského průmyslu. Pouze 26,2 % firem uvedlo, že si v posledních pěti letech udržely technologickou a kvalitativní výhodu nad čínskými konkurenty.

Odborníci proto volají po sofistikovanějších opatřeních pro zajištění ekonomické bezpečnosti země a aktivnější roli vlády při vytváření rovných podmínek na trhu.

Jihokorejská ekonomika tak stojí před zásadní výzvou, jak se přizpůsobit měnícímu se globálnímu prostředí a udržet si konkurenceschopnost tváří v tvář rostoucí čínské konkurenci.