Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Po dlouhém váhání a napínání komunisté dali Babišovi další šanci. Opozice čekala s hlasováním o nedůvěře příliš dlouho.
Několik týdnů to vypadalo, že se opozici skutečně může podařit to, co už zkoušela dvakrát neúspěšně: povalit vládu premiéra Andreje Babiše a vyslovit jí nedůvěru. Nakonec ale všechno dopadlo jako obvykle: Babišovi posloužili komunisté – prý raději oligarchu než hlasovat s pravicí.
Že Andreje Babiše mohou zničit, anebo naopak zachránit právě a jedině komunisté, bylo jasné od začátku hry o vyslovení nedůvěry. Má to však jeden háček. Při minulých dvou pokusech Vojtěch Filip evidentně pouze licitoval a vydíral premiéra nesmyslnými požadavky, ale výsledek hlasování byl předem víceméně jasný.
Tentokrát ale šéf komunistů neměl partaj ještě před měsícem zdaleka pod kontrolou. V sídle v ulici Politických vězňů to pěkně vře: Filip v posledních letech prohrává jedny volby za druhými a mezi soudruhy rostou obavy, zda je tichá podpora stále méně oblíbeného premiéra nakonec u podzimních voleb nepošle až mimo poslanecké lavice.
Například jeden z nejvýraznějších opozičníků v komunistických řadách – Jiří Dolejš, s oblibou vystupující v roli hodného komunisty – v posledních týdnech několikrát naznačoval, že v poslaneckém klubu KSČM existuje skupina zákonodárců, kterým už s Babišovou vládou došla trpělivost.
Definitivní zlom ale nastal minulý týden, kdy se vedení partaje s Filipem v čele podařilo odvrátit hrozbu mimořádného sjezdu KSČM a voleb nového vedení strany ještě před podzimním plebiscitem. Od té doby jako by se strana snažila za předsedou sjednotit a působit svorně. I Dolejš nakonec v den hlasování prohlásil, že je lepší nechat Babiše těch pár měsíců na pokoji než se do krve rozhádat se soudruhy.
Je otázkou, nakolik by vyslovení nedůvěry skutečně něco řešilo, jak by je dokázal využít Miloš Zeman a jak by Česko fungovalo do říjnových voleb. Faktem ale je, že pokud opozice myslela shození kabinetu vážně, připravila se o úspěch fakticky sama. A to především vinou lavírování Pirátů se STAN, kteří tak dlouho hlasování odkládali, až propásli chvíli, kdy měli šanci do rozhádané KSČM vrazit další klín a část jejích poslanců „odštípnout“ pro svou věc.
Poté, co se komunisté zkonsolidovali a alespoň navenek sjednotili, je prakticky jisté, že vláda Andreje Babiše má nejhorší za sebou a pohodlně dovládne až do podzimu. Babiš a jeho ministři tím získali nejen jistotu, ale také velkou výhodu do kampaně. Už teď je jasné, že ministerské spanilé jízdy po regionech budou patřit mezi její základní stavební kameny.
