To by prospělo většímu rozšíření zelených střech a stěn na budovách. Hlavně u velkých průmyslových objektů totiž dnes zelené střechy nejsou ekonomicky efektivním řešením. Shodli se na tom účastníci debaty o vlivu průmyslových areálů na jejich okolí, kterou pořádala Česká rada pro šetrné budovy.
„Když už se totiž jednou rozhodneme pozemek pro průmyslové objekty vyčlenit a umožnit zde tuto výstavbu, měli bychom ho zastavět co nejefektivněji. Započtení zeleně na budovách do koeficientu zastavěnosti pozemků by tak přineslo nájemcům ekonomické benefity. A pozitivní motivace funguje vždy lépe než restrikce,“ uvedl Jan Andrejco, technický ředitel firmy Panattoni, která je jedním z největších provozovatelů průmyslových areálů v zemi.
Odpařování vody z rostlin pomáhá proti přehřívání
V debatě se nicméně střetly dva názorové proudy, a to především nad tématem, jak nakládat s dešťovou vodou zachycenou na pozemku a střechách průmyslových areálů. Podle zakladatele a místopředsedy představenstva firmy LIKO-S, která mimo jiné staví zelené budovy, Libora Musila je efekt ochlazování okolního vzduchu nad budovami se zelenou střechou a stěnami neoddiskutovatelný. Jeho firma proto ve vlastním areálu vybudovala jak kancelářskou budovu se zelenou střechou a stěnami, tak i průmyslovou halu – svařovnu s extenzivní zelenou střechou, intenzivními zelenými stěnami a kořenovou čističkou.
Zástupce Panattoni nicméně plošnější využívání zelených střech na halách o velkých plochách, které mají široký rozpon střech, zatím nevidí jako ekonomické řešení. Veškeré zvýšené náklady na zesílení konstrukce by se v konečném důsledku přenesly na zákazníka. A nikoli jen na nájemce haly, ale na konečného zákazníka, na toho, který nakupuje v maloobchodě zboží právě od tohoto nájemce haly. „Dokud lidé budou chtít večer doma kliknout na net a objednat si televizi a ten samý večer, nejhůře zítra ráno ji mít doma, budeme muset mít poměrně husou síť logistických areálů,“ vysvětlil Andrejco.
Podle něho se firma velmi často setkává s požadavkem veřejnosti nebo úřadů zastavění pozemku pokud možno minimalizovat. To je ale z hlediska dopadů na přírodu chyba, lépe je vytěžit pozemek již tak určený k zastavění halami efektivně a na vedlejším pozemku vysadit třeba les, který může areál odstínit. To se děje například v Německu, Francii a dalších zemích. Tam se pozemky určené pro areály zastavují velmi hustě, na druhou stranu jsou ale určené jiné pozemky, na kterých developer jako kompenzaci například vysadí les. Podle urban climate architekta Petra Selníka z firmy Buildigo je ale ve srovnání s tímto řešením výhodou zelených střech a stěn fakt, že takto vysazené rostliny mohou kompenzační opatření realizovat ihned. Zatímco les roste mnoho let do fáze, než je schopen absorbovat dostatek CO2 a produkovat kyslík.
Naopak podle Musila je vhodnější postavit rovnou halu zelenou než postavit budovu, která přírodě škodí a jinde její dopady kompenzovat. „To že na jedné straně výstavbou přírodě uškodím a na druhé straně ji někde několikanásobně více prospěji, je určitě dobrá cesta. Nicméně je to cesta vítaná, ale pořád cesta napůl,“ řekl. Podle něho výstavbou haly bez překrytí zelenou střechou vlastně v přírodě vybudujeme radiátor, který odráží teplo zpět do atmosféry. V případě, kdy je střecha zelená, je její teplota v horkých letních dnech výrazně nižší.
Funkce zelené střechy:
- Ochlazuje odpařováním vody
- Zachycuje dešťovou vodu
- Izoluje tepelně budovu a brání tepelnému ostrovu
- Snižuje hlučnost
- Vyrábí kyslík a pohlcuje CO2
Dnes využívaná řešení na halách:
- Bílé fólie na střechách – brání tepelnému ostrovu
- Retence vody v nádržích
- Zadržená voda se opětovně používá na zalévání
- Přečištěná šedá voda na splachování
- Snižuje se tak spotřeba pitné vody
- Retenční nádrže brání negativním následkům prudkých dešťů
- Zasakovací kostky na parkovištích
Udržitelnost není jen zelená střecha
Většina průmyslových developerů dnes nicméně využívá efektivnější řešení, kterým je bílá fólie na střechách hal. Podle Lenky Matějíčkové, Head of Sustainability in Europe z poradenské společnosti Arcadis nejsou na halách některé benefity zelených střech využitelné. Zatímco v kancelářských nebo bytových budovách pomáhají zelené střechy izolovat horní podlaží v létě od tepla z vnějšku, v halách je tento efekt zbytný. Mají totiž světlou výšku 10 až 15 m a nehraje tedy roli, jaká je teplota pod střechou, kde se nepohybují zaměstnanci. Většina průmyslových hal, které se využívají na skladování, z toho samého důvodu ani není vybavena klimatizací.
„Zelená střecha, pokud jde o ochlazování, také není samospásné řešení a nelze od ní mít přehnaná očekávání,“ vysvětlil Lukáš Ferkl z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Například rozchodníky, které se používají na extenzivní střechy, při extrémních teplotách přestávají fungovat. Zadržují totiž vodu především pro své vlastní přežití. Podle Matějíčkové z Arcadisu je třeba se na problematiku dívat komplexněji než jen pohledem zelené střechy. Důležitou roli podle ní hraje také svázaný uhlík v konstrukcích budov, které musí být kvůli zátěži zelených střech zesílené. Ocelové nebo betonové konstrukce totiž v sobě vážou velmi vysoké množství emisí CO2, které zelené střecha není schopna za celou svou životnost vykompenzovat. Důležité je také sledovat to, jak je areál vytápěn případně chlazen, kde provozovatel bere elektřinu apod.
Základem je udržení srážkové vody v budově a jejím okolí a zároveň zamezení vytváření tepelných ostrovů. Ideálem je kombinace několika řešení, např. bílé odrazové folie na střechách velkých hal, nebo zelené střechy, doplněné o fotovoltaiku a vertikální zelené stěny. Ideálně řešená udržitelná budova integruje různá opatření, vyhovující specifikům daného projektu.
