V posledním červnovém týdnu zasedala domácí centrální banka, která měla znovu uvolňovat svoji utaženou měnovou politiku. Banka snížila úrokové sazby o 50 bps (bazických bodů). Základní sazba, dvoutýdenní repo sazba, tak bude činit 4,75 procenta místo 5,25 procenta. Diskontní sazba se sníží na 3,75 procenta a lombardní sazba na 5,75 procenta. Celkově tak v letošním roce zatím došlo k uvolnění měnových podmínek v ekonomice již o 225 bps. Jaké byly okolnosti rozhodnutí měnové autority a jaký je výhled do dalších měsíců?

Rozhodnutí ČNB skutečně nebylo překvapivé. Aktuální inflační ohniska byla v podstatě uhašena, což opravňuje k rychlejšímu snížení o 50 bps na 4,75 procenta. Na druhou stranu zejména mzdově inflační tlaky plynoucí ze sektoru služeb v ekonomice zůstávají mimořádně perzistentní.

Podpora křehkého oživení ekonomiky je lákavá, nicméně cenová stabilita je prvním a nejdůležitějším cílem centrální banky. Navíc, velice slušně oživuje spotřeba domácností. V příkrém kontrastu proti tomu jde stav českého průmyslu, který je stále v útlumu. Měkké indikátory v průmyslu naznačují přetrvávající kontrakci (například PMI je na úrovni 46 bodů, tedy znatelně pod růstovými 50).

Není pochyb o tom, že nastavení měnové politiky je v současné době pro českou ekonomiku vysoce restriktivní, a to zejména z historického hlediska. Reálná úroková sazba, která znamená rozdíl mezi nominální sazbou a meziroční spotřebitelskou inflací, je silně kladná.

Současná úroveň této sazby se pohybuje okolo 2,25 procenta, což zvyšuje míru úspor na zcela mimořádnou úroveň. Zároveň to vytváří tlak na smysluplnost investic do strojů a výrobních zařízení při vysokých úrokových sazbách. Zvýšené úrokové sazby tak pravděpodobně brzdí spotřebitelské výdaje a významně demotivují firmy, co se týče investic.

Další výhled pro domácí měnovou politiku je tažen zejména očekáváním dalších kroků ze strany amerického Fedu a evropské ECB. Obě tyto instituce v pohledu do zpětného zrcátka vyhlížejí další vývoj cenové hladiny, tempa růstu ekonomiky či možné šoky v hospodářství.

Z mého pohledu nyní bude ČNB zajímat zejména vývoj ve Francii (země bojuje s deficity přes 5,5 v poměru k HDP), která zažívá zásadní parlamentní volby. Nestabilita, která by mohla být způsobena nějakým složitým volebním patem, pak může plně nastartovat obavy o udržitelnost zadlužení zemí měnové unie. To může sazby snadno znovu solidně rozhýbat směrem dolů.

Kryštof Míšek je hlavní ekonom Argos Capital