Že se Green Deal po volbách do Evropského parlamentu změní, slyšíme už od docela velké části politického spektra. A to dokonce i z velkých zemí jako je Francie a nyní zejména Německo, kde se najednou místo o udržitelnosti mluví o konkurenceschopnosti, která se tak nějak vypařila takřka přes noc po drastickém zdražení energií. 

Zda opravdu k nějaké racionalizaci dojde a jak bude případně vypadat, záleží samozřejmě na tom, kdo bude zvolen. Jisté je, že levicové a zelené strany budou hájit pokračování současného stavu až do roztrhání. Ale jejich podpora mezi voliči s rostoucími dopady zelené politiky do životní úrovně slábne.

Nicméně podle všeho voliče ani tak netrápí situace průmyslu – největší odpor trochu překvapivě vzbuzuje zákaz spalovacích motorů a přechod na elektromobilitu. V průzkumu vědců z Oxfordu a berlínských univerzit Humboldtovy a Hertie School na téma popularity různých zelených politik v Německu, Francii a Polsku dostaly nedávno největší nakládačku právě auta na baterku – mezi patnácti tisíci dotazovanými byl zdaleka největší odpor k zákazu spalovacích motorů, a to dokonce i mezi levicovými voliči.

Veřejné investice ani třeba zákaz soukromých tryskáčů lidi celkem nijak neiritovaly. Není tedy divu, že si téma zrušení zákazu spalovacích motorů od roku 2035 adoptovala do volebního programu k eurovolbám i německá CDU, která bude mít do evropské politiky ještě dlouho co mluvit. 

Je přitom trochu paradoxní, že si z elektromobility udělal volební téma za oceánem i americký prezident Joe Biden, když, jak píše deník Wall Street Journal (WSJ), vládní Agentura pro ochranu životního prostředí sice trochu zmírnila požadavky na emise aut platné do roku 2030, ale zároveň potvrdila svůj původní cíl, podle něhož se má v USA v roce 2032 prodávat jen třicet procent aut na benzín. V současnosti je ale podíl elektromobilů na trhu necelých osm procent.

„Přestaňte nám diktovat.“ Šéf Renaultu varuje Evropany před tragédií jejich autoprůmyslu a analytik Hrot24 Miroslav Zámečník potvrzuje, že Evropa se opravdu řítí do průšvihu: 

Američané jdou rafinovanější cestou, než je přímý zákaz. Limitují podobně jako původně EU emise CO2 vytvářené automobily. Tradiční americký pickup jich v současnosti emituje pro nás neuvěřitelných 430 gramů na kilometr jízdy. Už v roce 2027 to ale bude muset být jen 184 gramů. V praxi to znamená, že aby automobilka vyhověla, musí už za tři roky vyrobit a prodat na jeden benzíňák jeden až dva elektromobily.

Takový Ford měl přitom loni z prodeje elektromobilů provozní ztrátu 4,7 miliardy dolarů, kterou musí dotovat z prodeje zdražujících benzínových vozů. A to zdražování má nyní ještě zrychlit. „Američané střední třídy ve Fargu tak platí více za auta na benzín, aby si bohatí lidé v Napa Valley mohli koupit levnější elektromobily,“ píše WSJ a bystřejší Evropané se tomu jen usmívají, protože to znají už dávno. 

Podle WSJ se nová vyhláška rovná postupnému zákazu spalovacích motorů, ač tomu tak vláda nechce říkat, protože ví, jak jsou Američané na zákazy hákliví, a navíc v případě něčeho tak citlivého, jako jsou jejich auta. Trump má tím pádem do voleb další silné téma - jak se v případě svého vítězství k tomuto plánu postaví, je celkem jasné. 

Jak to ale dopadne v Evropě, je jasné méně. Zejména proto, že evropské automobilky byly zatlačeny politiky do elektromobility mnohem hlouběji a rozsah jejich investic do nových technologií, nedotovaných na rozdíl od USA vládami, je mnohem větší. Zrušení zákazu spalovacích motorů, o němž se spekuluje jako o možnosti při plánované revizi příslušené směrnice v roce 2026, nebo jen posunutí zákazu, znamená znehodnocení celkem významné části těchto investic, které může být pro firmy podobně zdrcující, stejně jako nápor čínské konkurence.

Ale takto to prostě ve „vědecky“ plánovaných ekonomikách obvykle dopadá.