Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Klimatické trable s polozapomenutou smlouvou

Evropská unie by ráda přepsala energetickou chartu. Naráží však na odpor mimoevropských signatářů.

Evropská unie intenzivně řeší problém s polozapomenutou smlouvou, která se téměř třicet let válela zaprášená někde v šuplíku. V posledních letech ji však nejeden fosilní investor oprášil a naboural bruselským úředníkům plán na ozelenění Evropy. Cílem takzvané energetické charty bylo původně chránit zahraniční investice v tehdy nepředvídatelných postkomunistických zemích a dát investorům jistotu, že jejich majetek nevlastní nějaký novodobý diktátor. Ve většině postsovětských satelitů se však nakonec vývoj ubíral mnohem příznivějším směrem, a tak články mezinárodního kontraktu nebylo v prvních letech třeba vůbec aktivovat.

To se nyní změnilo. „Špinavé“ energetické firmy na jeho základě hromadně žalují evropské vlády za klimatické odklony od uhlí, plynu i jádra. Miliardové odškodné požadují třeba stavitelé plynovodu Nord Stream 2, tedy Gazprom. Švédský Vattenfall už dokonce vysoudil na Německu 2,4 miliardy eur za předčasné vypnutí jaderných elektráren. Podle deníku Die Welt je aktuálně známo 142 žalob.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit