Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ve stínu pětitisícového příspěvku zůstávají mnohem závažnější vládní kroky, které Česku zadělávají na řecký scénář.
Vláda je s kompenzacemi za ceny energií hodně šetrná a má k tomu důvod o velikosti natrvalo zaseklé sekery Andreje Babiše ve veřejných financích. Za covidové roky se brutálně zvýšily trvalé mandatorní výdaje na sociální i zdravotní systém a je nutné být s novými dluhy opravdu opatrný.
Přesto se vláda často stává terčem kritiky třeba za momentálně distribuovaný jednorázový pětitisícový příspěvek na děti nebo za plošný úsporný tarif, který by byl při větší adresnosti levnější.
O tom všem se jistě dá diskutovat. Bohužel zcela stranou pozornosti stojí kroky, které mají na veřejné finance daleko větší a trvalý dopad. Od roku 2024 má docházet k valorizaci plateb za státní pojištěnce, podobně jako se valorizují důchody.
Když vznikl systém státních pojištěnců, bylo to proto, že nebylo moc racionální nechat platit pojištění důchodcům z penzí. Zaplatit ho měly solidárně ve svém pojištění ekonomicky aktivní osoby. Smyslem státního příspěvku bylo stabilizovat systém pojištění v případech ekonomických otřesů. Při vysokém růstu nezaměstnanosti nebo nedostatečném růstu mezd prostě přilít do systému, kolik je potřeba.
Zavedením valorizací ztrácí stát šanci přizpůsobovat útraty ve zdravotnictví možnostem ekonomiky v horších časech. Po dvou letech tato státní dotace narostla téměř na dvojnásobek a řadě nemocnic z toho zbyly pořádné zůstatky na účtech, které ale budou rozpuštěny ve mzdách, a nikoli ve zlepšení péče, pokud se nepodaří přehlasovat prezidentské veto, které pro letošek platbu za pojištěnce snižuje.
Ještě absurdnější je dokončení díla Jany Maláčové Marianem Jurečkou, který bude od ledna zavádět takzvané výchovné pro ženy v penzi, tedy příplatek ve výši v průměru 1100 korun za vychované děti. Má to být náprava nižších penzí žen.
Ve skutečnosti ženy i přes nižší měsíční penzi dostanou za dobu jejího vyplácení o vysoké desítky procent více peněz než muži i přesto, že jejich příspěvek do systému byl mnohem menší. Je to dáno delším věkem dožití u žen.
Takže místo o zvýšení spravedlnosti jde o zvýšení dlouhodobé nespravedlnosti a pokračování v Babišově socialistické praxi přidávání důchodcům vysoko nad zákonné valorizační schéma, ačkoli na to ekonomika negeneruje zdroje.
Příští rok to má být devatenáct miliard, které nikdo nevydělá a státu neodvede, ale budou půjčeny od bank na současný vysoký úrok, který budou v dospělosti jistě s nadšením platit dosud nenarozené děti. A další rok, po valorizaci těch devatenácti miliard, to bude zase o něco více a tak to půjde dál.
S takovými dírami pod čarou ponoru prostě tu naši loď kormidlovat jinam než do Řecka nelze. Zvláště v těchto časech.
