Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Prezident Miloš Zeman svým vetem zákona, který snižuje platby státu do zdravotnictví za státní pojištěnce, ohrozil vládní prioritu – automatickou valorizaci platby v následujících letech.
Zeman vrátil do Poslanecké sněmovny novelu, kterou dříve schválily obě parlamentní komory a podle níž mají po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnout státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané, kterých je v Česku zhruba 5,9 milionu.
Podle návrhu platby klesnou na následujících pět měsíců na 1487 korun. Aktuálně přitom stát za každého svého pojištěnce platí 1967 korun měsíčně. Zatímco částku 1967 korun prosadila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), a reagovalo se tak i na výjimečné roky s covidem-19, sníženou částku schválil současný kabinet na návrh ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Cílem vlády bylo ušetřit čtrnáct miliard korun, a naplnit tak přísliby o vládě úspor, se kterými strany vládní koalice vyhrály volby.
Prezident svým vetem pouze stvrdil kritiku, kterou zákon počastoval již v únoru v rámci svého vystoupení při projednávání státního rozpočtu. Zákon tehdy označil za „tupý škrt“. Podobně argumentuje i v průvodním dopise, se kterým zákon nyní vrací Sněmovně. „Jde o opatření, které za současné nepříznivé ekonomické situace bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vážné argumenty, a to i k rozšíření návrhu zákona nad rámec původního vládního návrhu zákona, vznesla ve svých vystoupeních v Poslanecké sněmovně i řada poslanců – lékařů, uvědomujících si složitost současné i budoucí situace ve zdravotnictví a poukazujících na to, že přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování,“ píše prezident.
Hlava státu se ale opírá o prognózy pojišťoven a rovněž o vyjádření dalších aktérů ve zdravotnictví, například České lékařské komory (ČLK) nebo odborových svazů. Již dříve se proti snížení plateb vyjádřil třeba prezident ČLK Milan Kubek. „Může to dopadnout i na platy zdravotníků. To je za současné situace, kdy se zdravotnictví vzpamatovává z covidu-19, mělo by se připravovat na novou vlnu covidu, musí se postarat o ukrajinské uprchlíky a čelíme rekordní inflaci, naprosto nepochopitelné,“ říká Kubek. Negativně se k novele vyjádřil i předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko nebo Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu.
Prezident svým vetem ale ohrozil jinou vládní prioritu, a to konkrétně valorizační mechanismus, kterým se má platba za státní pojištěnce upravovat automaticky v následujících letech, již bez zásahu politiků. „K novele snižující platbu za státní pojištěnce byl totiž zároveň připojen pozměňovací návrh obsahující transparentní valorizační mechanismus. S jeho využitím měl být příspěvek za státní pojištěnce každoročně automaticky valorizován obdobným způsobem jako v případě valorizace důchodů, tedy na základě vývoje reálných mezd a inflace,“ vysvětluje ministerstvo financí. Ministři financí a zdravotnictví Zbyněk Stanjura (ODS) a Vlastimil Válek (TOP 09) údajně zvažovali různé možnosti valorizace. Následovat příkladu penzí se nakonec podle politiků ukázalo jako nejvhodnější varianta.
„Mzdy a inflace jsou běžně sledované a predikované údaje v rámci makroekonomické predikce ČR, kterou pro účely příprav návrhů státního rozpočtu pravidelně připravuje ministerstvo financí a nezávisle hodnotí jeho Výbor pro rozpočtové prognózy. Oproti jiným diskutovaným možnostem řešení tento přístup reflektuje mimořádné negativní nákladové inflační šoky. Dopady stárnutí populace se navíc budou projevovat nejen v důchodovém systému, ale též v systému veřejného zdravotního pojištění, proto je logické použít v obou systémech obdobný valorizační mechanismus,“ uvádí ministerstvo. Nejde přitom o žádné drobné. V roce 2021 stát za státní pojištěnce zaplatil celkem 126 miliard korun. Jen o tři roky dříve, v roce 2018, to byla skoro polovina, 68 miliard korun.
Podle předkládací zprávy zákona se má valorizace plně uplatnit v letech 2024 a 2025, což podle aktuálních predikcí představuje měsíční částky 1982 korun a 2022 korun za jednoho pojištěnce. Počáteční hodnota pro rok 2023, tedy 1900 korun, byla stanovena na základě politické dohody v rámci koalice.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice (Piráti) je přitom valorizace ohrožena úplně zbytečně. Tím, že byla přijata jako pozměňovací návrh ke snížení platby, se totiž stala součástí politické hry o výši příspěvku pro letošní rok. Sama valorizace, která se nebude odvíjet od politické vůle, prý totiž má podporu napříč politickým spektrem. „Proto jsme přesvědčení, že schválenou podobu valorizace nezmění ani případná změna vlády, kdyby příští volby dopadly jinak. I zástupci dnešní opozice, tedy ANO a SPD, sdělovali, že je nutné udělat systém plateb transparentnější, aby jednotliví aktéři ve zdravotnictví měli jasno a neodvíjelo se to od toho, jak se zrovna politici vyspí,“ říká Pavlovic.
A za pravdu mu dávají i někteří vlivní aktéři ve zdravotnictví. Hrotem oslovení ředitelé fakultních nemocnic svorně říkají, že Zemanovo veto odpovídá jeho dlouhodobým názorům a že jej vlastně všichni čekali. „Miloš Zeman vždy říkal, že ve zdravotnictví je budoucnost a že každá koruna do zdravotnictví je dobře vynaložená. Takže překvapivé to veto rozhodně není. Bohužel se s tím svezla i ta valorizace, která z pohledu nemocnice ale dává smysl. Je hloupost vládních poslanců, že to spojili,“ říká šéf jedné z pražských fakultních nemocnic, který si však nepřál uvést jméno. Je totiž přímo podřízen ministru zdravotnictví.
Oproti tomu Jan Kvaček, ředitel Fakultní nemocnice Bulovka, svůj postoj sepsal veřejně na svém internetovém blogu. Podle něj jsou v současnosti dvě třetiny příjmů ve zdravotnictví předvídatelné na základě modelací publikovaných ministerstvem financí či Českou národní bankou, ale jedna třetina podléhá dopředu jen těžko předvídatelné politické dohodě – prostřednictvím platby za státní pojištěnce. „Takový systém je nestabilní, není možné v něm plánovat, a není tedy možné dělat dohody na horizont přesahující jeden rok. Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce podle růstu reálných mezd a cen v předchozím období znamená, že v systému, kde třetina prostředků visela nepředvídatelně ve vzduchu, je náhle předvídatelné vše. Navíc bude za státní pojištěnce zajištěn dlouhodobý stabilní růst včetně ochrany proti vysoké inflaci. Proč tedy všichni neoslavují? Dlouhodobá stabilita je totiž vykoupena jedním těžkým rokem. Tím bude rok 2023, který však musíme nějak zvládnout,“ argumentuje Kvaček.
Poslanci by se k vetu prezidenta měli sejít v následujících týdnech. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) již uvedla, že poslanci prezidentovo veto přehlasují. Potřebují k tomu 101 poslanců, vládní koalice má však pohodlnou většinu 108 hlasů. „Jak již vláda opakovaně ubezpečila, změna výše plateb nebude mít negativní vliv ani na kvalitu, ani na dostupnost zdravotní péče pro občany, protože zdravotní pojišťovny mají k dispozici desítky miliard v rezervách. Pan prezident se tedy mýlí a jeho veto vládní koalice ve Sněmovně přehlasuje,“ napsala Pekarová Adamová.
Zdravotní pojišťovny již dříve uvedly, že občané se snížení plateb nemusejí obávat. „VZP je připravená pokrýt případné navýšení schodku ze svých rezerv, v žádném případě nedopustí zhoršení dostupnosti či kvality péče pro své klienty,“ uvedl již dříve ředitel největší pojišťovny Zdeněk Kabátek. Podobně se vyjádřili i zástupci menších pojišťoven.
Otázkou zůstává, jak se k příležitosti poškádlit koalici postaví opoziční ANO a SPD. Tyto strany totiž novelu, ještě bez valorizačního mechanismu, několik měsíců obstruovaly. Zdlouhavé jednání tak lze očekávat i při projednávání prezidentova veta. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová již dříve třeba pro online deník Novinky.cz uvedla, že kvůli platbám půjdou opoziční poslanci klidně i „na barikádu“.
