Když Francie hoří: vítězkou nepokojů v poločase je radikální pravice v čele s Marine Le Penovou
Ve Francii začíná nebezpečný závod o to, kdo přijde s drsnějšími prostředky k obnovení pořádku.
Foto z nepokojů ve Francii po zabití sedmnáctiletého Nahela Merzouka policií | Profimedia.cz
„Obnovte ve Francii pořádek!“ hlásá e-mailová zpráva, jíž od minulého týdne láká strana Marine Le Penové nové členy. Vzkaz doprovází fotografie policejních těžkooděnců pochodujících v kouři. Odesílatelem zprávy je strana Rassemblement National (Národní vzepětí). E-mailová kampaň je součástí její snahy využít krize, zaútočit na vládu Emmanuela Macrona a prezentovat svou dlouhodobě tvrdou politiku v oblasti kriminality a imigrace.
A skutečně, protesty kvůli smrti neukázněného sedmnáctiletého řidiče Nahela Merzouka z rukou policie připomínaly v mnoha francouzských městech válečné výjevy. S požáry aut (oblíbenou letní kratochvílí francouzské mládeže) a budov bojovalo celý týden na šedesát tisíc hasičů. Podle jejich výpovědí, jež cituje deník Le Monde, byly letošní nepokoje horší než ty z roku 2005.
Zdá se, že v této fázi přinesla straně Marine Le Penové taktika ostré kritiky úspěchy. Průzkum veřejného mínění z prvního červencového týdne ukázal, že reakci Le Penové na krizi schvaluje více lidí (39 procent) než reakci ministra vnitra Géralda Darmanina a samotného Macrona (oba kolem 33 procent).
Divoké hordy a kandidatura
Roli hlavního partajního beranidla RN převzal 27letý šéf strany Jordan Bardella. V parlamentu spustil obvyklou tirádu proti „divokým hordám“ protestujících, odsoudil „naprosto šílenou“ imigraci ve Francii a vůbec říkal věci, které v minulosti dříve říkala sama zakladatelka partaje Marine Le Penová.
Ta se však připravuje na rok 2027, kdy ji čeká již čtvrtá prezidentská kandidatura – a dobře ví, že aby proti mainstreamovým kandidátům měla šanci, musí vystupovat jako zodpovědnější osobnost. K tomu také dvacet let jejího úsilí o „normalizaci“ politiky její strany směřuje. Od začátku protestů vydala Le Penová pouze jedno video, v němž působila státnicky a používala pozoruhodně uměřené formulace.
Plakát strany Rassemblement Nationnal s portrétem Marine Le Pen, jíž někdo přimaloval „hitlerovský“ knírek
foto Profimedia.cz
„Le Penová má před sebou ještě hodně práce, aby se ujala prezidentského úřadu, ale zatím se tento týden chovala obratně a neudělala žádnou chybu,“ citoval v té souvislosti deník Financial Times politickou analytičku Chloé Morinovou. Podle ní prochází francouzské politické dění kritickým momentem.
Pro Macrona a jeho centristickou alianci je v sázce hodně. Jejich strategií je ukázat, že obnovit pořádek lze pomocí stávajících zákonů, aniž by to z obyvatel banlieues, chudých přistěhovaleckých čtvrtí na městských periferiích, činilo horší vyvrhele, než jakými ve skutečnosti jsou (jsou-li jimi vůbec; například rodina mrtvého mladíka mnohokrát žádala protestující, aby s vandalstvím přestali).
„Radikály neposloucháme“
Macron vyzval k hloubkovému prozkoumání toho, co ke střelbě a následným protestům vedlo. „Řešení budeme hledat společně,“ řekl starostovi jihopařížského předměstí L’Haÿ-les-Roses Vincentu Jeanbrunovi. Jeho dům útočníci téměř zapálili, zatímco uvnitř byla jeho žena a děti.
Na obranu Macronova opatrného přístupu uvedl pro Financial Times nejmenovaný francouzský politik z kruhů prezidentovi blízkých, že v zemi „došlo k jakémusi závodu o to, kdo přijde s drsnějšími prostředky k obnovení pořádku“. „Hlavní rozdíl spočívá v tom, že my volíme postupný přístup, který je v souladu s hodnotami naší republiky a v mezích zákona. Neposloucháme ty, kteří volají po radikálních opatřeních,“ dodal nejmenovaný politik.
Naproti tomu Le Penová slibuje mnohem tvrdší medicínu. Mezi její požadavky patří snížení hranice trestní odpovědnosti (a tedy rozšíření možnosti soudit je jako dospělé) na šestnáct namísto současných osmnácti let. Odsouzení by ztratili právo bydlet ve veřejných bytech nebo pobírat sociální dávky.
Le Penová také požaduje rozšíření vězeňské kapacity, již by záhy naplnil další požadavek: systém povinného minimálního trestu.
Le Penová a další pravicoví kritici statu quo mají za to, že banlieues se svým převážně přistěhovaleckým obyvatelstvem dostávají příliš státních peněz, na rozdíl od chudých venkovských obcí, které jsou zanedbávány. „Ta verbež, kterou vidíme rabovat obchody, zapalovat knihovny a radnice a přitom se smát, to nedělá kvůli Nahelovi,“ řekla v rozhovoru Edwige Diazová, poslankyně RN z venkovské oblasti nedaleko Bordeaux. „Je to záminka k útokům na policii a vše, co reprezentuje Francouzskou republiku.“
Podle průzkumu veřejného mínění, jejž pro deník Le Figaro zorganizovala agentura Ifop, zůstala podpora policie poměrně silná. Na stranu strážců zákona se postavilo 57 procent respondentů a hned 69 procent podpořilo vyhlášení výjimečného stavu k ukončení nepokojů. Obojí se shoduje s postoji RN.
Levice ztratila
Jako jasně poražení z průzkumu naopak vycházejí exponenti levice. Jean-Luc Mélenchon, lídr krajně levicové strany Francie nepokořená (La France Insoumise - Wikipedia), a politička Strany zelených Marine Tondelierová obvinili policii ze systémového rasismu; vyslovili se také pro zpřísnění mechanismů bránících policejní střelbě.
Většina Francouzů s takovými postoji nesouhlasí; ve fondu určeném k hrazení právních nákladů na obhajobu policisty obžalovaného z úmyslného usmrcení Nahela Merzouka se do začátku týdne sešlo 1,6 milionu eur.
