„Když jsem byla dítě, nic jednorázového neexistovalo, a stejně se žilo dobře. Abychom něco změnili, musíme věci dělat úplně jinak,“ říká Lenka Mynářová.

Mezi vaše novinky patří práce s kávovou sedlinou. V čem spočívá?

Všichni máme rádi kávu a máme k ní pozitivní vztah. A tenhle dobrý vztah se odráží i v našem postoji ke kávové sedlině jako druhotnému materiálu, v tomhle případě ani nebudu říkat odpadu. Takže u ní nenarážíme na obvyklé bariéry, že je to něco ošklivého nebo méněcenného. O hledání možností využití kávové sedliny nás poprosilo ministerstvo životního prostředí, a to proto, že jen v Česku jí vyprodukujeme 80 tisíc tun ročně.

Rozhodli jsme se jít postupem kaskádové recyklace, což znamená, že postupně ze sedliny odebíráme to cenné, co v ní je. První stupeň kaskády je výroba mýdel. Použitím sedliny, ctíme takzvaný princip avoided sources, tedy nevyužíváme zdroje prvotní, ale nahradíme je odpadem. Druhým stupněm kaskády je, že po vysušení sedliny extrahujeme kávový olej. Jde o nesmírně cennou surovinu pro kosmetický průmysl.

Lenka Mynářová (* 1963)

Narodila se v Ostravě, vystudovala sociologii na Univerzitě Karlově v Praze. Podnikat začala už v 90. letech, zpracovávala sociologické výzkumy a vymýšlela firemní strategie. V roce 2009 se v areálu Dolní oblast ve Vítkovicích věnovala otevření muzea Svět techniky. O dva roky později založila s podnikatelem Ladislavem Marešem Nafigate Corporation, nyní se podílí na jejím řízení. Mynářová se věnuje také mnoha neziskovým projektům, především z oblasti vzdělávání. Stále zpracovává i sociologické výzkumy pro jiné podniky, je členkou několika institucí, které se věnují cirkulární ekonomice – například Incien nebo Pale Blue Dot. Je matkou dvou dětí a babičkou čtyř vnoučat.

A do čeho se například používá?

Přidáme jej třeba do opalovacích prostředků, protože chrání pleť před UV zářením. Také budeme testovat výrobu šamponů s obsahem kofeinu, přípravky proti celulitidě, striím i například krémy na ruce. Po extrakci oleje ze sedliny nám zbude něco, čemu říkáme biomasa. Společně s firmou Remarkplast jsme otestovali výrobu takzvaného masterbatch, což je odborný název pro barvy v plastech. Firma Plastia z těchto barviv z kávové sedliny vyrobila pilotní série květináčů a dalších produktů. Ty barvy využíváme pro barevní recyklátů, tedy recyklovaných plastů, které jsou obvykle šedé. Se sedlinou jsme schopni dosáhnout různé intenzity hnědé barvy.

Mapovali jsme celý globální trh a jsme opravdu první, kdo vyrobil čistě cirkulární bio barvivo. S tímto řešením bychom chtěli letos oslovit výrobce plastů. Máme potvrzeno, že jsme první v Evropě, kdo využívá kávovou sedlinu takto v kaskádové recyklaci. Její výhodou je, že je ekonomicky efektivní. Jelikož se díky ní využije úplně všechno, přináší velkou finanční návratnost celého procesu. Právě efektivita je u cirkulární ekonomiky největší problém, protože pokud využijete jen jednu složku materiálu, nemusí se to finančně vyplatit. My takhle z jednoho materiálu vyrobíme tři typy produktů, které mají na trhu velkou cenu.

Odkud kávové zbytky získáváte?

Pilotovali jsme to s IKEA, Kauflandem a sítí restaurací Ambiente. Dnes máme základní skupinu dodavatelů sedliny, kam patří Ambiente, McDonald’s nebo třeba i Komerční banka. Výrobce 3D tiskáren Průša testuje využití sedliny v 3D tisku. Je skvělé, že v České republice už existuje ekosystém firem a lidí, kteří přemýšlejí jinak, hledají nová, cirkulární řešení. Samozřejmě, že nejjednodušší je použít primární materiály. Práce s odpadem je nesmírně náročná a je to jenom komplikace. Nejde o nejjednodušší cestu, ale o správnou cestu.

Jak tyto inovace financujete?

Jsme malá firma a pouze ze svých prostředků bychom tak náročný výzkum financovat nemohli. Zrovna kávovou sedlinu hradíme z evropského Operačního programu podnikání a konkurenceschopnost. Klíčová pro nás byla také účast na ClimAcceleratoru, který je rovněž spolufinancovaný z prostředků EU. Akcelerátor jsme vyhráli a získali jsme prostředky pro vývoj, finální průmyslové testy, certifikace a ověřování. A není to jen o penězích, získali jsme také rozsáhlý vzdělávací a mentorský program.

Kromě kávové sedliny pracujete i s pivovarským mlátem. Jak konkrétně?

Ano, mláto se chystáme upcyklovat (nepotřebný materiál se přemění na produkt lepší kvality, pozn. red.) Tím, že je mláto z piva, opět k němu mají lidé pozitivní vztah. Ale hlavně – jen v Evropě se jej vyprodukuje jeden milion tun ročně, což je extrémní množství. Vypracovali jsme na to výzkumný projekt a přihlásili se do amerického akcelerátoru, který vyhlašují velcí světoví producenti jako pivovarský Anheuser-Busch, Coca-Cola, Unilever a Colgate-Palmolive.

Akcelerátor jste vyhráli. Čím jste velké výrobce přesvědčili?

Do akcelerátoru jsme napsali: A nechtěli byste změnit svůj přístup? Tedy vy byste dodali odpad, my z něj vyrobíme polymer a Colgate-Palmolive z něj může vyrobit úplně novou generaci kosmetických produktů. S tím jsme vyhráli a dnes s těmito firmami pracujeme na konkrétním pilotním projektu, který představíme v polovině letošního roku v USA.

Zatím mohu říct, že je to pro firmy úplná revoluce. Například pro Anheuser-Busch je představa, že se z jejich mláta, což jsou vlastně zbytky po filtraci sladiny při výrobě piva, mohou vyrábět kosmetické prostředky, opravdu něco jako science fiction. A pro Colgate-Palmolive je to úplně první snaha o takzvanou upcycled ingredience, tedy upcyklovanou složku jejich produktů. A velká zkušenost je to i pro nás, protože pracujeme v kuchyni těch největších světových výrobců a vidíme, jakou obrovskou snahu změnit své modely a produkty směrem k udržitelnosti mají a také jak je to v tak velké firmě strašně komplikované.

Článek vyšel na webu Ecoista.cz