První máj – ten levice čas. Prezidentův zval ke zteči hlas.
Tento autorův neumělý veršík není úplně přesný. Prezident Zeman totiž vyzval odborového předáka Josefa Středulu k prezidentské kandidatuře už na konci dubna na jezdu největší odborové centrály, konaného pod pozoruhodným a v mnoha ohledech dost výmluvným heslem „Společně silnější“. A k tomu poprosil delegáty, aby Středulu ke kandidatuře přemluvili.
Jak je Zemanovi vlastní, připojil k tomu ještě bonmot o sbírce „podivných existencí, které se teď hlásí, že chtějí být prezidentem, aniž by měly silný životní příběh“.
A Josef Středula tuto výzvu neodmítnul. A dodal: „Pokud o tom uvažuji, tak pouze formou podpory občanů, jako občanský kandidát.“
Z mnoha úvah, které tyto události nabízejí, vyberme tři hlavní.
Za prvé, prezident Zeman ani v samém závěru své politické kariéry nehodlá být pasivním pozorovatelem. Chce zůstat vlivným hráčem. Zbývající šance ovlivnit další dění si rozhodně ujít nenechá. To platí o jmenování nového vedení centrální banky. Ale ještě více o souboji o svého nástupce. To je totiž pozice, která by jemu i jeho blízkému okolí zajistila klid. A o tu tady rozhodně jde.
Zemanův favorit
Dále, Miloš Zeman ukazuje Andreji Babišovi, že jejich spojenectví je opravdu u konce. Možná ne navždy, ale pro tuto chvíli tedy jistě. Je-li někdo, koho Středulova kandidatura nenechává klidným, je to právě bývalý premiér, jehož mají takřka všichni pozorovatelé za jistého účastníka druhého kola.
Jedním z mála, ne-li rovnou jediným, kdo ho může zastavit už v prvním kole, je člověk kovaný v levicovém prostředí, s důvěrou podstatné části společnosti a dostatečně průrazný. A tím odborový boss Středula, který má navíc ještě velice dobré vztahy s prezidentem a naopak nevyřízené účty s Babišem, je.
Zatímco Babiš bude nejspíše navržen vlastní politickou stranou, Středula chce zůstat občanským kandidátem. V jeho případě to má hned dvě výhody – zachování politické „nezávislosti“ a možnost ke kampani využít rozvětvenou a solidně organizovanou odborovou síť. Navíc v době, která bude sociálnímu populismu určitě přát.
Případným Středulovým vstupem by se ovšem mohlo zásadně proměnit celé hřiště prezidentské volby. Rýsovaly by se tu paralelní souboje o účast ve druhém kole: na levici Babiš versus Středula, na středopravici Pavel versus kandidát SPOLU (nebo celé vládní koalice).
Z odborového bosse levicový lídr?
Třetí glosa směřuje za horizont prezidentské volby. Ostřílený pětapadesátiletý Josef Středula není jen vcelku relevantním kandidátem na prezidenta. Hlavně je totiž adeptem na politického lídra celé levice. Ať už nějakého nového uskupení, nebo nějakého širšího bloku, který sjednotí, co zbylo. A v této pozici se stává nebezpečným soupeřem nejen pro Andreje Babiše, ale i pro celé ANO a dokonce i pro SPD.
Dění kolem odborového bosse má tudíž potenciál změnit kompletně celou politickou scénu.
