Vladimíra Dvořáková: Válka je pro Zemana životní prohra, selhal jako politik i jako prognostik
Petr Fiala chce svým rázným chováním během války na Ukrajině ukázat, že je chlap. Oproti tomu Miloš Zeman zažívá velkou životní prohru. Selhal jako prognostik i ambiciózní politik s mesiášskými sklony, říká politoložka Vladimíra Dvořáková.
Proti Rusku se hned na začátku invaze postavily všechny sněmovní strany. Nakolik jim můžeme jejich kritiku Vladimira Putina věřit?
Rusko nekritizovaly jen politické strany, ale třeba také prezident Miloš Zeman. Myslím, že v tomto případě u všech zvítězil pragmatický postoj. Minimálně v prvních dnech invaze zde byla taková atmosféra, že agresi a válku je nutné označit těmito slovy, že nemůžeme přistoupit na ruskou verzi, že jde jen o jakousi speciální vojenskou operaci. I strany či osobnosti, které byly v minulosti k Rusku přívětivé, tady velmi rychle pochopily, že musejí reagovat na celospolečenskou atmosféru. Mimochodem, ten náš jasný český postoj lze vysvětlit i našimi zkušenostmi.
Řada z nás si přímo nebo alespoň zprostředkovaně pamatuje dění z roku 1968. I proto jsme poměrně hned měli jasno, na čí stranu se připojit. Projevila se výrazná shoda, že patříme na Západ. Je zřejmé, že se snažíme spolupracovat i v rámci Evropské unie. Patrná je rovněž snaha o potvrzení našeho členství v NATO. To je tedy základní linie, která spojuje jak momentální vládní většinu, tak hlavní opoziční strany.
Petr Fiala působí důvěryhodně. Nakolik je autentický?
Myslím, že je potřeba tu rozlišovat každé konkrétní prohlášení zvlášť. Petr Fiala se například jasně stylizuje do role politika západního střihu, který nás orientuje na Západ. Jeho postoj k NATO je zcela jasný a dlouhodobý. Ale například jeho pozice vůči Evropské unii tak vyjasněná není. Určitě si nepřeje czexit, ale zároveň jeho příchylnost k EU není nějak velká. V tuto chvíli jako politik vyhodnotil, že je správné držet jednotu Evropské unie, ačkoli v mnoha otázkách je spíše euroskeptický.
Jak jste vnímala cestu premiéra na Ukrajinu?
Na jedné straně to bylo gesto vůči Ukrajině. To, že zástupci tří zemí Evropské unie dorazí na místo ozbrojeného konfliktu, je samozřejmě velká psychická podpora pro zemi, jejíž prezident i obyvatelé mají pocit, že je zbytek světa opustil. Na druhou stranu je ale třeba podotknout, že když se setkávají významní představitelé států, tak to vždy, ale zejména v takovéto situaci vyžaduje výjimečná bezpečnostní opatření. To vytváří na bezpečnostní složky obrovský tlak.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot