Pak už bude na církevních hodnostářích a jejich ekonomech, aby se o dlouhodobé a stabilní financování svých organizací postarali. Už dnes se uvnitř rozvětvené církevní organizace bouřlivě diskutuje, jak na to. 

Současné investiční experimenty totiž budí spíše rozpaky. Například 117 milionů korun z katolických diecézí skončilo v krachující investiční skupině Arca Investments. O jejich návratnosti se už teď dá pochybovat. Nyní se hraje spíše už jen o to, jak vysoké ztráty nakonec budou.

Nepřesvědčivě působí některé snahy církve o investice do nemovitostí nebo ambiciózní plán kněží postupně ovládnout spořitelní družstvo Artesa, které je spojováno s kontroverzním podnikatelem Františkem Savovem, a vytvořit z něj první tuzemskou katolickou banku. Církev v něm zatím drží necelou desetinu, další navyšování podílu, stejně jako rozvojové plány jsou ale zatím u ledu.

To, co u ledu není, je plán na vytvoření nového realitního superfondu, kam by diecéze v příštích letech přesměrovaly vyšší miliardy korun. Řízení takového fondu už pochopitelně nalákalo řadu tuzemských byznysových štik, které by rády služebníkům božím se správou majetku pomáhaly. 

Téma o církevních investicích v Česku i ve světě čtěte v posledním letošním čísle týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 21. 12.