Izraelská členka Knesetu za vládní Likud Revital „Tally“ Gotlivová prosazuje, aby židovský stát nasadil proti teroristické organizaci Hamás i jaderné zbraně. Konkrétně raketový systém Jericho. Použití jaderných hlavic ospravedlňuje podobně jako Američané při útoku na japonská města Hirošimu a Nagasaki v roce 1945. Minimalizací ztrát vlastních vojáků.

Izraelská armáda musí použít proti palestinskému hnutí Hamás veškeré zbraně, které má ve svém arzenálu, a „rozdrtit a srovnat se zemí“ celé Pásmo Gazy, vyzvala Gotlivová. Nelíbí se jí, že se členové teroristické organizace svými akcemi vysmívají celému Izraeli.

Její volání po použití „zbraně soudného dne“ přichází v reakci na největší teroristické útoky na území Izraele od jeho založení v roce 1948. Při brutálních akcích Hamásu bylo zavražděno 1300 Izraelců, minimálně 150 jich bylo uneseno na neznámá místa v Pásmu Gazy. Teroristé také podřezávali bezbranné děti a ženy.

Gotlivová opakovaně zmiňuje využití balistických střel Jericho. Jedná se o zbrojní systém, který Izrael vyvíjel od 60. let 20. století ve spolupráci s francouzskou zbrojovkou Dessault. Po roce 1969 se francouzská společnost z programu stáhla, Izraelci pokračovali ve vlastním vývoji s cílem zasáhnout raketami i vzdálenější města okolních arabských států včetně Káhiry nebo Teheránu. První verze raket Jericho-1 byly připraveny v roce 1973 během jomkipurské války.

Počítat s nejčernějším scénářem

„Proč by Izrael potřeboval vyvinout balistickou raketu středního doletu, když jeho deklarovaní protivníci – Írán a několik arabských států – jsou všichni v mnohem kratším dosahu?“ ptal se v roce 2021 Mark Fitzpatrick z britského think-tanku Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS).

Zároveň si ale odpověděl, že Tel Aviv vždy počítá i s nejčernějším scénářem a s nepředvídatelnými událostmi, na které musí být židovský stát v obležení arabských zemí připraven. I proto Izrael v tichosti vždy usiloval o držení jaderných zbraní.

Levicově zaměřený izraelský deník Haaretz kritizoval to, že izraelská armáda nebyla dostatečně připravená na obranu lidí v kibucech v blízkosti hranice s Pásmem Gazy, k útokům došlo i na hudebním festivalu. I proto deník vyzval k rezignaci šéfa Likudu a premiéra Benjamina Netanjahua.

Už v roce 2019 Haaretz informoval o tom, že Izrael testoval modernizované verze Jericha s výkonnějšími systémy raketových motorů. Stockholmský institut pro výzkum míru (SIPRI) uvádí, že židovský stát disponuje osmi desítkami jaderných hlavic. Zejména kvůli jadernému odstrašení Íránu, který se rovněž snaží získat jaderné zbraně. První hlavice mohl mít Izrael k dispozici už v roce 1966.

Rakety Jericho-1 byly vyřazeny z výzbroje v 90. letech 20. století. Měly dolet 500 kilometrů a mohly nést 500 kilogramů výbušnin. Jericho-2 pak byly vyvíjeny od 70. let minulého století s doletem mezi 1500 až 3500 kilometrů.

Současný systém Jericho-3 měl být podle washingtonského think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) testován od roku 2008, ve výzbroji izraelské armády je od roku 2011. Raketa dokáže unést hlavici o váze 750 kilogramů na vzdálenost až 6500 kilometrů. Izraelský zbraňový expert Isaac Ben-Israel už před patnácti lety prohlásil, že Izrael může účinně zasáhnout svými raketami prakticky každé místo na světě.